Ten druhý D-Day

Ve světě Harryho Pottera spousta věcí nedává smysl. Sporty (i když famfrplál je pořád jediný týmový sport, jehož existenci jsem ochotný uznat), cestování časem… a taky peníze.

Největší mincí je zlatý galeon. Ten se skládá ze sedmnácti stříbrných srpců a jeden srpec jde zase rozdělit na devětadvacet bronzových svrčků. Upřímně doufám, že součástí genetické výbavy každého kouzelníka jsou nadpřirozené matematické dovednosti, protože jinak musí být čiré utrpení i jenom spočítat si, jestli vám v krámě dobře vrátili.

Taky vám přijde, že takhle absurdně komplikovaný systém by se v reálném světě nikdy neuchytil? No, tak něco podobného ještě před padesáti lety měli v Británii. Před rokem 1971 se totiž jedna britská libra dělila na 4 koruny (jo, Britové měli – tedy přísně technicky vzato pořád mají – koruny), jedna koruna na 5 šilinků a jeden šilink na dvanáct pencí (takže jedna libra nebyla 100 pencí jako dneska, ale 240). A to jsem to ještě hodně zjednodušil. Měli taky půlkoruny, threepennies a spoustu dalších divnomincí, které by i skřetům v Gringottově bance připadaly už trochu moc.

A byť to může působit jako typická britská výstřednost, nebyli v tom Britové ani náhodou sami. „Nedesítkové měny“ byly svého času běžné. V čem už Britové sami jsou je to, jak dlouho jim decimalizace (přechod na „desítkovou měnu“) trvala. Třeba Rusové přešli v roce 1704 za vlády Petra Velikého a Rakousko-Uhersko decimalizovalo v roce 1857 (na decimaci si muselo ještě pár dekád počkat).

Patnáctého dubna 1971 ale došlo i na libru. V rámci akce nazvané Decimal Day Británie přešla ze systému, ve kterém se jedna libra dělila na 240 pencí na ten současný, ve kterém se skládá ze 100 pencí. Nebyla to žádná měnová reforma – za jednu libru jste si pořád koupili stejně jako před Decimal Day. Změnilo se jenom její dělení.

A protože některé Brity nový systém mátl (inu, zvyk je železná košile – nebo jak se říká anglicky, old habits die hard), Decimal Day předcházela masivní kampaň, která měla lidi na tuhle velkou změnu připravit. Vznikl třeba klip, ve kterém vnuk decimalizaci vysvětluje svojí rozhněvané babičce, která se kvůli téhle hrůzné novotě chystá napsat dopis královně. Její I shall write to the Queen! je snad ještě lepší než Tatínek vám vyhlásí válku!

All in all (celkem vzato), Decimal Day se povedl. Nenastala žádná ekonomická katastrofa a přestože fráze how much is that in old money? byla nějakou dobu dost populární, lidi si zvykli.

Jestli byste si o D-Day (jo, vážně tak Decimal Day říkali) chtěli zjistit víc, můžete začít na Wikipedii a pokračovat tímhle dobovým krátkým filmem na YouTube.

Původně vyšlo v Anglofilovi 67.

P.S. Líbil se vám tenhle článek? Tak to byste se měli přihlásit k odběru Anglofila, mého newsletteru o angličtině & Británii! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu spoustu zajímavého čtení a žádný spam.

Od Tomáš Herlík

Jsem překladatel a učitel angličtiny na volné noze, autor Slovníku anglických idiomů a Anglofila, blogu o angličtině a Británii.