Hello there!

Dneska se podíváme na spoustu zajímavých frází, které nespojuje nic jiného než to, že se všechny objevily ve stejné internetové diskuzi, na rozdíl mezi chips a crisps v britské a americké angličtině a taky na to, že nadávání má blahodárný vliv na naše zdraví.

Enjoy! 🙂

⛰️ Jazykové kopce, na kterých stojí za to umřít

Když jsem před časem narazil na tuhle diskusi na redditu, z naprostého nadšení jsem rychle přešel do zoufalství – větu „Tohle by byl super článek do Anglofila!“ jsem si totiž při jejím čtením řekl nejdřív jednou, pak dvakrát, pak desetkrát… you get the picture (určitě mi rozumíte).

A tak mě napadlo, že by vůbec nebylo od věci rozebrat si všechny ty zajímavosti pěkně v jednom článku.

Celá diskuze je věnovaná pet peeves – úplným maličkostem, které ale člověku dokážou pořádně nadzvednout mandle. Odstartovala ji otázka „What is the pettiest, silliest, most meaningless hill you are willing to die on?“:

  • když je něco petty, je to malicherné, bezvýznamné, nestojí to za řeč. Autor otázky se vlastně trochu opakuje, protože podobně se v tomhle kontextu dá vnímat i slovo silly (hloupoučké, pošetilé) a meaningless (nesmyslné, bezvýznamné)
  • hill you are willing to die on je nějaký názor/postoj, který jste ochotní obhajovat až do roztrhání těla
  • a jestli will poznáváte jenom z vyjadřování budoucnosti: willing je přídavné jméno a fráze be willing to do something se v angličtině používá ve smyslu být ochotný něco udělat:
    • Is your Majesty willing to take the Oath? (Je Vaše Veličenstvo ochotné složit přísahu? – Na to se v Británii ptají panovníků při korunovaci, kdyby si to náhodou rozmysleli.)
    • He was willing to help us with this project. (Byl ochotný pomoci nám s tímto projektem.)
  • Kromě přídavného jména willing má angličtina i příslovce willingly, které se používá ve významu ochotně/dobrovolně:
    • I willingly babysit for my neighbour. (Dobrovolně hlídám děti svému sousedovi.)

Ale teď k samotnému obsahu. Kromě evergreenů jako poslouchání hudby z repráčků telefonů na veřejnosti a žvýkání s otevřenou pusou lidem vadí spousta jazykových „nešvarů“. Tady je pár mých favoritů:

  • Rozdíl mezi every day a everyday. Every day se používá ve smyslu každý den (I babysit for my neighbour every day.), everyday zase znamená všední/každodenní: This book is about everyday lives of poor people. (Tato kniha je o všedních životech chudých lidí.)
  • I could(n’t) care less. Když chcete v angličtině říct, že je vám něco úplně ukradené, můžete použít frázi I couldn’t care less (doslova: nemohlo by mi na tom záležet méně). Kromě toho se ale (hlavně v americké angličtině) ve stejném významu používá i I could care less, což by teoreticky mělo znamenat opak. Před časem jsem tenhle jev zmínil na Twitteru a… řekněme, že na něj lidé mají docela silné názory. Nejsou sami, minimálně 3,6 tisícům uživatelů na redditu to leze na nervy taky.
  • A ještě jeden rozdíl, tentokrát mezi affect a effect. O něm jsem se rozepsal v patnáctém Anglofilovi (mnemotechnická pomůcka pro lepší zapamatování included), ale jestli vám stačí zkrácená verze: affect je sloveso (Poverty affects many people. – Chudoba postihuje mnoho lidí.), effect je podstatné jméno (Parents worry about the effect of music on their children’s behaviour. – Rodičům dělá starost vliv hudby na chování jejich dětí.)

🍟 Brambůrky v angličtině: rozdíl mezi crisps & chips

Když dostanete chuť na brambůrky a chcete si o ně anglicky říct, dost záleží na tom, jestli jste zrovna v Americe nebo Británii. Američané takovým těm klasickým smaženým brambůrkům říkají chips. Tohle slovo je ale v Británii už zabrané, protože označuje hranolky (proto se tomu slavnému britskému pokrmu říká fish & chips), takže se jim říká jinak – crisps.

To by to ale nebyla angličtina, kdyby to bylo jenom takhle „jednoduché“. Podle tohohle článku v Not One-Off Britishisms se totiž crisps pro brambůrky začíná používá i v Americe. Většinou se tím ale nemyslí takové ty klasické smažené plátky brambor, ale různé „zdravější“ verze, které vám umožňují předstírat, že nejste úplný otesánek.

Pro shrnutí:

  • crisps jsou
    • v Británii brambůrky
    • a v Americe občas takové ty jakože-zdravější „brambůrky“
  • chips jsou
    • v Británii hranolky
    • a v Americe brambůrky

😏 Žhavý health trend: mluvte sprostě

Kdy jste si naposledy pořádně zanadávali? Jestli už je to dávno, možná je na čase sem tam nějaké to sprosté slovo vypustit. Podle Moniky Schmid, lingvistky z univerzity v Essexu, mají totiž nadávky v mnoha ohledech blahodárný vliv na naše duševní i fyzické zdraví (The Conversation, 6 minut @ C1/2). Tady je pár postřehů z článku:

  • Pokusy zakázat sprostá slova naráží na stejný problém jako všechny ostatní snahy regulovat způsob, jakým lidé mluví: když je nějaký jazykový jev dost rozšířený na to, aby to někoho přimělo ho regulovat, je už ve společnosti tak zakořeněný, že s ním žádné pravidlo nic nezmůže.
  • Sprostá slova mají blahodárný vliv na lidské zdraví: snižují krevní tlak, ulevují od stresu (MUDr. Anglofil radí: na jógu se vy*erte, radši nadávejte) a existuje pozitivní korelace mezi častým nadáváním a nadprůměrnou (verbální) inteligencí.
  • Fakt, že spousta ukopnutých palců, říznutí do prstu a naražených čéšek je často doprovázena pořádnou dávkou peprných výrazů, není vůbec žádná náhoda: sprostá slova mají schopnost fungovat jako jakýsi ventil, který dokáže (měřitelně v laboratoři) zvýšit míru bolesti, kterou člověk vydrží.
  • Lidem méně vadí sprostá slova v jazycích, které se naučí až později v životě. Zatímco opravdu hodně sprostá slova v mateřštině jsou pro většinu mluvčích tabu, v cizích jazycích po nich sáhnou mnohem snáz.

To je pro dnešek všechno. Moc díky za přečtení. Jestli se vám dnešní číslo líbilo a víte o někom, kdo by ho taky mohl ocenit, budu vám moc vděčný, když jim ho přepošlete. Můžete taky sdílet tenhle odkaz na webovou verzi.

Mějte se krásně & na přečtenou zase v pondělí! 🙂

Tom (@tomherlik)

P.S. pod zemí Londýna