Tohle je číslo Anglofila, každopondělního newsletteru o angličtině & Británii. Jestli se vám bude líbit, tady se můžete přihlásit k odběru.

Hello there!

Taky vám na základce ukazovali důležitost správné interpunkce na větách „propustit, nelze popravit“ a „propustit nelze, popravit“?

V angličtině se pár takových párů taky najde, populární je třeba:

Podobné věty mi vždycky přišly spíš jako hezké jazykové vtípky než praktické příklady. Jsou totiž dost přitažené za vlasy. Nařídit popravu takhle nešťastně zformulovaným výrokem by snad nikomu neprošlo a vyřešit důchodovou reformu kanibalismem zatím taky nikdo nenavrhuje. Podobná nedorozumění tak v reálném životě určitě nehrozí, že ne?

Mainští zákonodárci versus pravopis

No, hrozí. Aspoň tedy v Americe. Nedávno jsem narazil na soudní spor z roku 2014, který se z velké části točil kolem absence čárky v mainském zákoně upravujícím proplácení přesčasů. Řidiči jedné portlandské firmy si stěžovali, že právě kvůli chybějící čárce v jednom z paragrafů je zákon nejednoznačný, a mají proto na proplácení přesčasů nárok (i když zákonodárci podle všeho zamýšleli opak).

A světe div se — odvolací soud jim v roce 2017 dal za pravdu. Soudce Barron své rozhodnutí začíná úplně poeticky: „for want of a comma, we have a case“ (doslova „z nedostatku čárky máme případ“, ale v češtině by určitě napsal „kam nechodí korektor, tam musí soudce“ nebo tak něco).

Oxford Comma

Spor se vedl o takzvanou Oxford Comma, což je čárka na konci nějakého výčtu, která má zabránit nedorozumění. Podívejte se třeba na tenhle příklad:

Kolik lidí autor téhle věty viděl? Zastánci oxfordské čárky by vám řekli, že dva: svého bratra a svého strýce, které oba považuje za klauny. Aby bylo jasné, že viděl lidi čtyři, měl by podle nich použít čárku před and:

Oxfordská čárka tu má čtenáře ujistit, že se jedná o výčet tří položek, ne o jednu položku a její upřesnění. Podobný problém může nastat u následujícího příkladu, který fandové tohohle interpunkčního pravidla rádi používají:

Jestli se Ustinov setkal se třemi různými lidmi, nebo byl Nelson Mandela polobůh a vášnivý sběratel robertků, nechám na vaší interpretaci.

Používat, nebo nepoužívat?

Osud mainských řidičů ani případné volnočasové aktivity Nelsona Mandely vás ale trápit nemusí. Je úplně na vás, jestli se rozhodnete Oxford Comma používat. Je to neustálený (a popravdě docela kontroverzní) jev, který si každá style guide upravuje po svém. Vzhledem k názvu docela překvapí, že jí podle Wikipedie víc fandí v Americe, zatímco v Británii jsou vesměs (samozřejmě s výjimkou The Oxford Style Manual) tolerovány výčty s ní i bez ní.

Mně se líbí přístup, který k téhle čárce zastává třeba The Economist nebo AP Stylebook: ve většině situací je možné ji bez obav vynechat, ale když mám pocit, že by mohlo hrozit nedorozumění (a nenapadne mě šťastnější způsob, jak větu zformulovat), je dobré po ní sáhnout. Kdybyste ale v angličtině začali psát zákony, používal, bych, čárky, pro, jistotu, všude.

🗞️ In Other News

To je pro dnešek všechno. Mějte se krásně & brzy zase na přečtenou!

Tom

P.S. swordle

Líbil se vám Anglofil?

Tak to byste ho měli začít odebírat! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu kupu zajímavostí o angličtině a Británii: