Díky bezbřehým lingvistickým znalostem českých politiků už víme, že zvířata v češtině neumírají, nýbrž chcípají, případně zhasínají. Jaká zájmena s nimi pojit naštěstí řešit nemusíme, protože je to dané. Kráva je prostě ona, pes je on a kuře je to.

V angličtině je to ale složitější. Obecně platí, že když něco není člověk, je to ve většině případů it. He a she bývá vyhrazeno pro lidské bytosti. Každý si tedy může domyslet, že i zvíře by v angličtině mělo být it.

Jako ale snad úplně všechno v jazyce, i tohle má svoje výjimky. Pokud totiž ke zvířeti máte nějakou zvláštní citovou vazbu, můžete o něm mluvit jako o he nebo she. Když k němu žádný hlubší vztah nemáte, zůstaňte u it.

Takže například králík, kterého jste jen tak někde zahlédli, bude it:

I saw a rabbit. It was sitting in the middle of the street.

Pokud je to ale váš rodinný mazlíček, bude lepší pro něj používat he nebo she podle jeho pohlaví:

I have to feed my rabbit. She is very hungry.

Na závěr bych dodal, že existuje několik iniciativ, které se snaží mluvčí angličtiny přesvědčit, že by pro zvířata střední rod používat neměli. Jejich argumentace je celkem jednoduchá: zvířata to ponižuje na úroveň věcí, což podporuje stereotypní pohled na ně jako na necítící předměty, ke kterým se můžeme chovat hnusně. Víc si k tomu můžete přečíst třeba tady nebo tady. Já jenom poznamenám, že používat pro zvířata it je v angličtině pořád naprosto běžné.