Jedna z nejčastějších otázek, které dostávám, je zároveň z těch, na které hrozně nerad odpovídám: za jak dlouho se dokážu naučit anglicky? Potíž s touhle otázkou je, že většina lidí očekává odpověď ve stylu „za dva roky“ nebo (když podlehnou reklamám na zázračné metody na netu) „za tři měsíce“. Jenomže ono to takhle nefunguje. Vždycky si vzpomenu na jednu svoji angličtinářku na gymplu, která nám říkávala, že studium jazyků se nepočítá na roky, ale na hodiny. Je totiž úplně jedno, jestli „se učíte“ anglicky už dva roky, když se tomu věnujete nanejvýš hodinu týdně.

Ale zpátky k té otázce: s odpovědí by trochu mohli pomoct autoři cambridgeských zkoušek, kteří tvrdí, že dostat se z úplného začátečníka na naprostého profíka zabere zhruba 1000 až 1200 „guided learning hours“ – hodin s lektorem. Každá z jazykových úrovní (znáte to: A1, A2, B1 atakdál) by vám tak měla zabrat zhruba 200 hodin. Tohle číslo ale berte s rezervou. I když jim věřím, že si ho úplně nevymysleli, záleží při tom na celé řadě faktorů, od vašeho věku až po to, jak moc vám cizí jazyky lezou na nervy.

Jazyky navíc mají tu obrovskou výhodu, že se za studium počítá celá řada věcí, které by vám u jiných oborů jako studijní aktivity neprošly. Koukáte se na House of Cards? Nastavili jste si menu a aplikace v mobilu na angličtinu? Hrajete nějakou hru, kde je aspoň trocha textu nebo dialogů? Gratuluju, učíte se anglicky. A jestli by se vám hodilo pár tipů, jak studium angličtiny nenásilně zakomponovat do života, mám dobrou zprávu: připravuju o tom do Anglofila pár článků.