Anglofil 94

Tohle je číslo Anglofila, každopondělního newsletteru o angličtině & Británii. Jestli se vám bude líbit, tady se můžete přihlásit k odběru.

Hello there!

Nedávám to sice nijak zvlášť na odiv, pozorní čtenáři Anglofila si ale možná všimli, že mám docela rád angličtinu.

A když máte něco rádi, dokážete přehlédnout celou řadu vrtochů, které by každého touhle rádostí nepostiženého člověka dohnaly k nepříčetnosti. Jsou ale věci, které angličtině nedokážu odpustit ani já. Jedním z těch nejhorších prohřešků je podle mě způsob, jakým se v Americe zapisují datumy.

Vsuvka: já vím, já vím, spisovně jsou to data. Jenomže data můžou být buď počítačová, nebo ta v kalendáři. A protože jsem měl pocit, že v tomhle kontextu by na první pohled nemuselo být jasné, jaká mám na mysli, rozhodl jsem se sáhnout po datumech, což prosímpěkně toleruje i Jazyková příručka. Ušetřil jsem vám tím pár vteřin přemýšlení, které jsem následně vyplýtval na tenhle odstavec. Rádo se stalo. 😇

Ale zpátky k datům (už přepínám, ať vám ze mě nepraskne žilka). V civilizovaném světě se zapisují jedním ze dvou způsobů:

  • den-měsíc-rok (takhle je píšeme my v Evropě, ale taky Britové, velká část Afriky a Jižní Ameriky)
  • rok-měsíc-den (tohle je podle Wikipedie oblíbené hlavně v Číně, Japonsku, Koreji a dalších asijských zemích, ale je to „sekundární“ způsob zápisu i leckde jinde)

Oba dva formáty jsou logické a tvoří nám takovou hezkou pyramidu. Jedna jede od nejkonkrétnějšího k nejobecnějšímu, druhá naopak.

Pak jsou tu ale Spojené státy — země mílí, galonů, palců a spousty dalších prohřešků proti metrickému systému i zdravému rozumu, ve které se usadil formát měsíc-den-rok:

  • March 8, 2021
  • 03/08/2021
  • 3/8/21

Když měsíc zapíšete slovy, ještě to není takový problém. Jakmile ale zůstanete u čísel, je hrozně snadné druhou stranu zmást. Neznáte-li původ, nemáte šanci poznat, jestli označuje třetí srpen, nebo osmý březen.

Tenhle americký nešvar je starý jako Spojené státy samy — a to doslova. Hned na prvním řádku Deklarace nezávislosti najdete „IN CONGRESS, July 4, 1776“.

Když jsem se snažil přijít na to, kde k tomu Američané přišli, narazil jsem jenom na pár teorií, nic jednoznačného. Podle jedné je to původně britský způsob, který se v Americe zabydlel, zatímco Britové se poevropštili. Nebylo by to poprvé: třeba fall (podzim v americké angličtině) je původně z Británie, autumn tam převážil až později. Pak je tu taky moje oblíbené trash, které sice zní dost moderně, ve skutečně ho ale najdeme i v Shakespearovi.

Řada zdrojů má za to, že se tenhle formát ustálil, protože ve většině kontextů dával největší smysl. Je tu taky fakt, že Američané takhle data i vyslovují. A byť zrovna u angličtiny člověk nečeká příliš věrné respektování mluvené podoby v psané formě, smysl by mi to dávalo.

Jenomžejakkrucinálvysvětlíte, že Dni nezávislosti, který oslavuje tu deklaraci začínající slovy „IN CONGRESS, July 4, 1776“ se v Americe opravdu hodně často říká The Fourth of July? Grrrr.

Anyway, už začínám znít jak nějaký preskriptivista, takže: když v anglickém textu uvidíte datum zapsané jenom čísly, dávejte si pozor, jestli je z Ameriky, nebo odjinud. Případně se radši dozeptejte. Jinak můžete udělat hloupou chybu a budete kvůli tomu muset napsat hejt na americkou angličtinu do svého newsletteru, abyste se trochu uklidnili. #stalosekamarádovi

To je pro dnešek všechno. Díky za trpělivost s mým (ne úplně vážně míněným) fňukáním. Jestli se o něj chcete s někým podělit, můžete ho přeposlat nebo sdílet tenhle odkaz. Díky! 🙂

V pondělí zase na přečtenou!

Tom

P.S. „speak with the natives“

P.P.S. Líbilo se vám tohle číslo Anglofila? Tak to byste se měli přihlásit k odběru! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu spoustu zajímavého čtení nejen o angličtině & Británii.

Od Tomáš Herlík

Jsem překladatel a učitel angličtiny na volné noze, autor Slovníku anglických idiomů a Anglofila, blogu o angličtině a Británii.