Anglofil 81

Tohle je číslo Anglofila, každopondělního newsletteru o angličtině & Británii. Jestli se vám bude líbit, tady se můžete přihlásit k odběru.

Hello there!

Už se vám někdy stalo, že jste si šli na Wikipedii ověřit nějakou jednoduchou informaci, a o dvě hodiny později jste věděli úplně všechno o pádu Sovětského svazu? Pro tenhle jev má angličtina idiom: říká se tomu going down the rabbit hole (jestli v něm cítíte odkaz na Alenku v říši divů a její pád do králičí nory, dobrá práce!) a můžete ho použít vždycky, když se úplně ponoříte do nějakého tématu, o kterém by vás často ani nenapadlo, že může být taaak zajímavé.

Dneska se spolu vypravíme hned do dvou králičích nor: presque vu, což je takový ten pocit, že máte něco na jazyku, ale ne a ne si to vybavit, a taky genericization. Tak se říká tomu, když se nějaké věci začne říkat názvem firmy, co ji vyrábí.

Druhý článek už se v Anglofilovi před skoro dvěma lety objevil. Začal jsem totiž procházet starší čísla, články z nich vylepšovat a dávat je ke mně na web. Koukněte, už je jich tam docela dost a každý týden budu přidávat pár dalších.

Enjoy & jako vždycky: jestli se vám dnešní číslo bude líbit, zkuste se o něj podělit s někým, komu by podle vás taky udělalo radost. Díky moc! 🙂

I.

Určitě taky znáte ten pocit, že byť si zrovna nemůžete vybavit nějaké jméno nebo jiné slovo, už už se vám dere z hlubin vaší paměti a co nevidět z vás vypadne. V češtině i angličtině pro to máme docela podobné idiomy: v češtině říkáme mám to na jazyku, v angličtině zase it’s on the tip of my tongue:

  • I know what it’s called! It’s on the tip of my tongue but it won’t come to me. (Vím, jak se tomu říká! Mám to na jazyku, ale nemůžu si to vybavit.)

Odborně se tomuhle fenoménu říká presque vu nebo TOT (tip of the tongue) a je to úplně fascinující záležitost. Fakt — původně jsem si o tom chtěl přečíst jen pár zajímavostí, kterými bych okořenil heslo tip of the tongue ve Slovníku idiomů (ještě letos bych rád vydal další update), nakonec jsem ale v téhle králičí noře strávil víc než dvě hodiny.

Věděli jste třeba, že existují lidé, pro které je pocit „mám to na jazyku“ víc než jen drobná nepříjemnost? Některým může (často po mrtvici nebo úrazu hlavy) skoro znemožnit normálně komunikovat.

Zajímavý je taky vliv bilingvismu — vypadá to totiž, že čím víc jazyků znáš, tím víc slov ti začne vypadávat. Mluvčí dvou a více jazyků zažívají tip of the tongue o něco častěji než ti, co ovládají jenom svoji mateřštinu. Projevuje se to nepřekvapivě hlavně u nedominantního jazyka, úplně bez následků není ale ani jazyk hlavní. Podle výzkumníků to může být tím, že když člověk ovládá dva jazyky, tak mozek nikdy úplně „nevypne“ ani jeden z nich – takže i když zrovna mluvíte česky, někde vzadu v hlavě vám jede proces anglictina.exe, který čas od času způsobí škobrtnutí.

Výzkum presque vu odhalil i pár poznatků, které můžou člověku usnadnit učení: podle vědců není příliš užitečné snažit se mermomocí vybavit si, cože to na tom jazyku máte. TOT je projevem toho, že danou informaci nemáte dostatečně osvojenou, a dlouhým tápáním si nijak nepomáháte. Mnohem efektivnější je přestat a hned si tu informaci dohledat.

Jestli máte chuť pokračovat v norování (ehm), zkuste tenhle volně dostupný paper Sparkling at the end of the tongue (PDF) nebo tenhle pěkný článek na Ness Labs, který se věnuje hlavně tomu, jak tip of the tongue využít při studiu.

II.

Pro suchý zip existuje v angličtině víc výrazů, třeba hook-and-loop fastener nebo touch fastener. Hodně často se jim ale říká Velcro – podle firmy, která je vyrábí, i když ten který konkrétní sucháč vyrobil někdo úplně jiný. Tenhle způsob pojmenovávání produktů podle výrobce je v angličtině docela běžný:

  • Asi nejznámější příklad jsou papírové kapesníčky, kterým hlavně někteří Američané neřeknou jinak než Kleenex (jinak jsou to facial/paper tissues).
  • Z Googlu se v češtině i angličtině stalo sloveso, to google odpovídá českému googlit/googlovat.
  • Takovým těm pánským plavkám, na které bylo potřeba až znepokojivě málo látky, v angličtině málokdo řekne jinak než Speedos.
  • Bělítku se v angličtině často říká Wite-Out (což je název produktu od společnosti BIC) – nejspíš proto, že to zní opravdu mnohem líp než correction fluid.
  • A konečně jeden příklad, který mě opravdu překvapil: Taser (který se usadil i v češtině) je ochranná známka firmy TASER International. Je to iniciálová zkratka fráze Thomas A. Swift’s Electric Rifle.

Tomuhle jevu se říká genericization a pro firmy, kterých se týká, je to docela problematická věc: na jednu stranu je samozřejmě super, že jejich značka je v myslích lidí tak zabydlená, na druhou stranu ale můžou přijít o ochrannou známku. Tenhle osud potkal v Americe třeba Aspirin. V lékárnách tam najdete celou řadu aspirinů od nejrůznějších výrobců.

Nakonec ještě poznámka k počátečním písmenům: že lidé začnou třeba u slova kleenex používat malé písmeno, je jednou ze známek toho, že ho začínají vnímat spíš jako obecné označení nějaké věci než jako značku. Já jsem dneska zůstal u velkých písmen, ale malými chybu určitě neuděláte.

To je pro dnešek všechno. Díky & na přečtenou zase v pondělí!

Tom

P.S. Anglofil od posledně získal celkem dost nových čtenářů. Jestli je tohle vaše první číslo, mohli byste mi prosím dát vědět, jak jste se o něm dozvěděli? Mám pocit, že někomu dlužím poděkování. 🙂

P.P.S. Líbilo se vám tohle číslo Anglofila? Tak to byste se měli přihlásit k odběru! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu spoustu zajímavého čtení nejen o angličtině & Británii.

Od Tomáš Herlík

Jsem překladatel a učitel angličtiny na volné noze, autor Slovníku anglických idiomů a Anglofila, blogu o angličtině a Británii.