I dnešní Anglofil je v kratším prázdninovém režimu. Důvody to má dva: je tak nesnesitelné horko, že můj mozek přepnul do nouzového režimu, a sotva zvládá to nejnutnější (Brno mám hrozně rád, ale brněnské léto je peklo, už chybí jenom nějaký zlomyslný robot, co by v něm vládl). Navíc jsem taky začal pracovat na ne-tak-úplně-novém projektu. Většina z vás asi ví, že jsem v lednu spustil Slovník anglických idiomů. Párkrát jsem ho aktualizoval (a pár z vás mi s tím pomohlo, díky!), už delší dobu jsem ale chtěl začít k jednotlivým idiomům přidávat víc informací – kde a jak často se používají, jak moc jsou (ne)zdvořilé, jak vznikly a podobně. Ze Slovníku by se tak mohl stát nástroj, kde by se člověk mohl naučit idiomy používat, ne jenom najít jejich překlady.

Teď jsem se do toho konečně pustil. Jde to pomalu, ale prvních pár hesel mám připraveno, párkrát do týdne je budu pouštět do světa na svém Twitteru pod hashtagem #SlovníkIdiomů. Ale nebojte, zkusím vymyslet, jak je propašovat i do Anglofila.

Anyway, dneska nás idiomy nečekají, podíváme se na to, jak ti mladí a jejich instatwittery ničí jazyk (třeba tím, že používají na začátku české věty anglické anyway), a taky na jednu tlumočnici, o které teď píšou média po celém světě. Enjoy!

Jak Instagram mění angličtinu

Slova v angličtině často mění slovní druhy, jak se jim zlíbí. Vezměte si třeba tyhle dvě věty:

• I hope that John will win.
• Is there any hope that they will be home in time?

V obou máme slovo hope, v první ale funguje jako sloveso (doufám, že John vyhraje), ve druhé jako podstatné jméno (je nějaká naděje, že dorazí domů včas?). V jakém významu je použito, poznáte docela snadno z kontextu („Kolik překladatelů je potřeba na výměnu žárovky?“ „Záleží na kontextu.“). Angličtina má docela pevně daný slovosled, takže se můžete spolehnout, že v oznamovací větě po podmětu (v prvním příkladu je to I) přijde sloveso. Ve druhé větě je zase sloveso (is) hned na prvním místě, protože je to otázka, takže hope už nejspíš sloveso nebude.

Něco podobného potkalo v poslední době slovo recent. Ve slovnících ho vesměs najdete uvedené jenom jako přídavné jméno, které se do češtiny dá přeložit třeba jako nedávný nebo moje oblíbené novopečený. Díky Instagramu se ale taky začíná používat jako podstatné jméno. Když vám tam někdo řekne like my recent (nebo použije hashtag #lmr), chce po vás, abyste mu olajkovali jeho nejnovější fotku. Recent se takhle používá i v jiných situacích:

Have you seen my recent? (Viděla jsi už můj poslední příspěvek?)

To ale není všechno. Podle Urban Dictionary (a jednoho mého oblíbeného podcastu) se teď recent začíná používat taky jako übercool varianta cool:

• Did you like the film?
• Yeah, it was recent!

Ta dnešní mládež, co?

Tlumočnické drama

Dobrého tlumočníka často poznáte tak, že o něm skoro nevíte. Proto se do médií dostávají naprosto výjimečně — třeba i o japonském tlumočníkovi, který zábavnou, ale jen obtížně přeložitelnou historku prezidenta Cartera přetlumočil jako „pan prezident řekl něco vtipného, všichni se musíte smát“, jsme se dozvěděli až s odstupem času.

Teď se ale jedna tlumočnice amerického Ministerstva zahraničí dostala na titulní stránky snad všech světových médií. A není se čemu divit: je to jediná další Američanka, která byla u schůzky prezidenta Trumpa s Putinem. Někteří kongresmani ji teď chtějí předvolat k výslechu, což by pro ni asi nebylo úplně příjemné: důležitou součástí práce tlumočníka je totiž naprostá diskrétnost. No, jestli ji opravdu předvolají, na výběr asi moc mít nebude.

Mimochodem, tohle je hezká příležitost připomenout, že tlumočník a překladatel není totéž. Tlumočníci mluví, překladatelé píšou.

To by bylo pro dnešek všechno, snad se vám dnešní číslo líbilo. Užijte si týden & na přečtenou zase v pondělí!

Tom