Anglofil 64

Tohle je číslo Anglofila, každopondělního newsletteru o angličtině & Británii. Jestli se vám bude líbit, tady se můžete přihlásit k odběru.

Hello there!

Dneska se podíváme na frázi be in a bad mood (a řekneme si, že have a bad mood se moc nepoužívá) & taky na to, že apostrofům v angličtině možná začíná zvonit hrana. Kromě toho tu mám tip na nový rozhovor s překladatelem Shakespeara Martinem Hilským… a jestli se vám dnešní číslo bude líbit, na konci bych vás rád o něco poprosil.

Enjoy! 😊

⚠ Czenglish alert: have a bad mood x be in a bad mood

Dneska se podíváme na další frázi z čenglištiny: když chcete říct, že má někdo špatnou náladu, dejte si pozor na frázi have a bad mood. Ta se totiž moc nepoužívá, mood se v angličtině pojí se slovesem být:

  • Don’t ask Peter for anything today, he is in a really bad mood. (Dnes od Petra nic nechtěj, má hodně špatnou náladu.)
  • Why were you in such a bad mood yesterday? (Proč jsi měl včera tak špatnou náladu?)

U slova mood se ještě chvíli zastavíme, hodí se totiž na víc než jenom na špatnou náladu. Můžete ho třeba použít, když chcete říct, že máte na něco chuť/že se vám chce něco dělat:

  • It seems that the voters are in a mood for change. (Vypadá to, že voliči mají chuť na změnu.)
  • Sorry, I’m not coming tonight. I’m in no mood to celebrate. (Promiň, dneska večer nepřijdu. Nemám náladu/chuť slavit.)

Všimněte si, že se slovesem se pojí s to, s podstatným jménem zase s for.

Tohle není jediný způsob, jak v angličtině říct, že máte na něco chuť. Když po něčem toužíte úplně hrozně moc, můžete sáhnout po slovesu crave:

  • Dogs often crave attention of their owners. (Psi často touží po pozornosti svých páníčků.)
  • I always crave sweets at night. (V noci mám vždycky hroznou chuť na sladké.)

A na závěr zpátky k náladám. Z mood se dá udělat i přídavné jméno moody, které kromě Pošuků označuje i někoho, kdo je náladový nebo dokonce trudomyslný:

  • Our neighbour is a very complicated, moody man. (Náš soused je velmi komplikovaný, náladový člověk.)

💀 RIP apostrofy?

Co má společného agentura Reuters, knihkupectví Waterstones a britská síť lékáren Boots? Všichni „by měli“ mít v názvu apostrof, ale nemají. Podle tohohle článku na BBC se jedná o čím dál tím rozšířenější jev, který reaguje na to, že mluvčí angličtiny mají k apostrofu docela problematický vztah (člověku by se skoro chtělo říct, že ho používají buď vůbec, nebo „špatně“). Tady je pár postřehů z článku:

  • V anglicky mluvícím světě vzniklo hned několik organizací, které si daly za cíl „ochránit“ apostrofy. Docela by mě zajímalo, jestli někdo v Česku uvažoval nad Spolkem na ochranu přechodníku nebo Asociací přátel čárek kolem vložených vět vedlejších.
  • Tohle jsem popravdě vůbec nevěděl: apostrofy jsou docela novinka. Poprvé se začaly používat na začátku 16. století, pro přivlastňování slouží od 17./18. století.
  • „Nesprávné“ používání apostrofu se často řadí mezi „hříchy“, které z vás v očích některých mluvčích udělají nevzdělané burany. Patří sem třeba taky používání dvojitého záporu (I didn’t see nobody).

Ale jestli vás spíš než budoucnost apostrofu zajímá, jak ho máte používat v přítomnosti, tady je pár tipů. Používá se:

  • když něco přivlastňujete: třeba Peter’s house, ale taky mum’s boss, kterého maminka nejspíš přísně technicky vzato nevlastní
  • když něco zkracujete: sem patří třeba Luke, I’m your father nebo these aren’t the droids you’re looking for, ale taky cause místo because – apostrof zkrátka používáte, když chcete dát najevo, že jste nějaká písmena vynechali

Množná čísla se v angličtině tvoří bez apostrofu. Tohle je naštěstí jedna z těch chyb, které častěji dělají rodilí mluvčí, takže asi nehrozí, že byste napsali I have two car’s. Nebyla by to ale angličtina, kdyby pro to neexistovala nějaká výjimka: když píšete množné číslo písmen, apostrof se používá – třeba ve větě She is Janette with two t’s.

U možných čísel ještě chvíli zůstaneme, další nejasnosti totiž můžou vzniknout, když nějakému množnému číslu přivlastňujete. V angličtině většinou už jedno -s na konci mají: My daughters are beautiful. Při přivlastňování se vám proto nabízí dvě možnosti: my daughters‘ hobbies nebo my daughters’s hobbies. Je to víceméně na vás, skoro vždycky se ale používá varianta daughters‘ – jedno -s zkrátka stačí. Totéž platí pro podstatná jména, která na -s končí v jednotném čísle, třeba James a Hans.

🎭 Rozhovor s Hilským

Na Aktuálně.cz vyšel parádní rozhovor se shakespearologem Martinem Hilským. Kdybych měl vybírat zajímavé postřehy, musel bych sem překopírovat celý rozhovor, takže si ho prostě budete muset přečíst.

A jestli chcete ochutnat jeho tvorbu, miluju třeba jeho překlad Sonetu 66 (YouTube).

To je pro dnešek všechny. Díky za pozornost & na přečtenou za se v pondělí! 🙂

Tom

P.S. english can be weird

P.P.S. Líbilo se vám tohle číslo Anglofila? Tak to byste se měli přihlásit k odběru! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu spoustu zajímavého čtení nejen o angličtině & Británii.

Od Tomáš Herlík

Jsem překladatel a učitel angličtiny na volné noze, autor Slovníku anglických idiomů a Anglofila, blogu o angličtině a Británii.