V dnešním čísle: slovosled v otázkách s úvodní frází, (ne)používání členů u vězení, škol a dalších podobných institucí, jak se psaný jazyk přibližuje tomu mluvenému a spousta jiných zajímavostí.


Hello there!

Happy 2020, everyone! Dneska nás čeká spousta zajímavostí: slovosled v otázkách s úvodní frází, (ne)používání členů u vězení, škol a dalších podobných institucí, jak se psaný jazyk přibližuje tomu mluvenému a pár zajímavých odkazů.

Enjoy & jako vždycky: budu moc rád, když mi pomůžete s šířením Anglofila. Můžete ho někomu přeposlat nebo se o něj podělit na sociálních sítích (sdílecí čudlíky najdete na konci mailu). Díky! 🙂

I.

Když tvoříte otázky v angličtině, dávejte si pozor, abyste nezotázkovatěli™ moc velkou část věty. Schválně, zkuste si říct, které dvě z těchhle vět jsou dobře:

  1. What is the answer?
  2. What the answer is?
  3. Do you know what is the answer?
  4. Do you know what the answer is?

Správně jsou věty (1) a (4). První věta je celkem jasná, prostě je v ní prohozený podmět (the answer) a přísudek (is), aby nám vznikla anglická otázka.

Čtyřka je trochu složitější – je to totiž souvětí, které se skládá ze dvou vět. A když v angličtině tvoříme takovéhle otázky, musíme si hlídat jednu věc: zotázkovatění™ (prohození podmětu a přísudku/pomocného slovesa) se bude týkat jen první věty toho souvětí. Druhá část bude mít stejný slovosled jako normální oznamovací věta. Vesměs se to týká otázek, které jsou uvedené nějakou zdvořilostní frází. Tady je pár dalších příkladů:

  • May I ask you where the bathroom is? (Můžu se vás zeptat, kde je koupelna?)
  • Can you tell me where he went? (Můžeš mi říct, kam šel?)
  • Do you think the President should resign? (Myslíš si, že by prezident měl abdikovat?)

II.

Občas se mě někdo zeptá (ehm 😇), jestli se říká in hospital, nebo in the hospital. Krátká odpověď je, že se používá obojí a že je úplně na vás, kterou variantu zvolíte. Trochu delší odpověď by mohla zmínit to, že v britské angličtině je o něco častější varianta bez členu, zatímco v té americké se dává přednost verzi se členem.

Byť americkým uším zní líp, je in the hospital docela zvláštní. Když totiž mluvíte o “(pravidelném) pobytu” v nějaké instituci, většinou se v angličtině obejdete bez členu: vězni jsou in prison, školáci in school. Doktorka Lynne Murphy se o téhle zajímavosti zmiňuje ve své knížce The Prodigal Tongue, o které jsem psal kdysi dávno ve druhém Anglofilovi. Tuhle konkrétní pasáž si můžete přečíst na Google Books.

In Other News

  • Psaný jazyk se víc a víc přibližuje tomu mluvenému (NYTimes, 6 minut na úrovni C1/C2) a používá k tomu spoustu nejrůznějších nástrojů, třeba kreativní práci s interpunkcí. Představte si, že byste mi napsali zprávu ve znění “zdržím se v práci, dorazím tak za dvě hodiny”, a já bych vám na to odpověděl “Fajn 🙂” nebo “Fajn”… nebo dokonce “Fajn.”
    Vidíte tam ten rozdíl? Jedna malá tečka dokázala vyjádřit víc než tisíc obrázků zobrazujících nejrůznější formy mučení, které na vás čekají, až se konečně uráčíte dojít domů.
  • jak se říká jednotlivým částem záchoda (obrázek na Twitteru)
  • jak státy přišly ke svým názvům (Quartz, 9 minut na úrovni B2)
  • a jak líp psát (další obrázek na Twitteru… skoro by to mohlo vypadat, že na něm trávím příliš času)

To je pro dnešek všechno. Díky & na přečtenou zase za týden!

Tom

P.S. let’s draw swords together