V dnešním čísle: rozdíl mezi slovy dated a outdated, kde se vzal vykřičník, jak se naučit cokoliv včetně jazyků a co mají společného dýně, tuříny a jablečné knedlíky?


Hello there!

Dneska to bude trochu stručnější. Je to za spoustu čísel poprvé, co se mi povedlo stlačit Anglofila pod 800 slov. Ale nebojte, o spoustu anglofilního obsahu nepřijdete. Mám tu pro vás článek o slovech dated a outdated, tip na jeden skvělý český podcast (& jeden neméně skvělý YouTube kanál) a podíváme se taky na původ vykřičníku.

Enjoy! 🙂

I.

Když chcete popsat něco, co má svá nejlepší léta za sebou, máte v angličtině na výběr mezi dvěma přídavnými jmény, která jsou si významem opravdu hodně blízká, používají se ale v trochu jiných situacích: dated a outdated.

O dated můj oblíbený Collins Dictionary říká, že popisuje věci, které působí “old-fashioned, although they may once have been fashionable or modern”. Takže kdybychom ho měli přeložit do češtiny, nejvíce by sedlo asi slovo staromódní:

  • This sofa is quite dated. We could buy a new one. (Tahle pohovka je docela staromódní. Mohli bychom koupit novou.)
  • Why? There’s nothing wrong with it! (Proč? Nic jí není!)

Outdated se taky týká starých věcí. Spíš než to, že nejdou s dobou, ho ale zajímá, že už nejsou užitečné. Podle Collins Dictionary jsou outdated věci “no longer useful or relevant to modern life”. V češtině bychom takové věci označili za zastaralé:

  • This technique is completely outdated. (Tahle metoda je úplně zastaralá.)

Takže si to shrňme:

  • dated znamená staromódní (věci, které nejdou s dobou, nejsou trendy, ale můžou být užitečné – třeba ruční mlýnek na kávu)
  • outdated jsou věci, které jsou zastaralé (už neplní svoji úlohu, nejsou užitečné – třeba lékařská příručka z 18. století nebo jeden z těch obrovských počítačů, co pomohl dostat člověka na Měsíc)

II.

Po čase tu pro vás mám další příspěvek do mé oblíbené rubriky s pracovním názvem “úplně zbytečné zajímavosti, kterými můžete oslnit při smalltalku, když chcete znít jako Sheldon Cooper”. Dneska se podíváme na původ vykřičníku!

Asi vás nepřekvapí, že teorií je hned několik. Podle té asi nejrozšířenější vznikl z latinského io, což je zvolání, které odpovídá českému hurá. Časem se z i stala jedna dlouhá čára a o se zmenšilo a přestěhovalo pod ni.

Do angličtiny se vykřičník dostal někdy v 15. století (jen si to představte, celá staletí bez ukřičených komentářů na Novinkách). Fun fact: svoji vlastní klávesu na psacích strojích dostal až někdy v 70. letech.

III.

Tohle je taková malá anglofilní premiéra. Je to asi vůbec poprvé, co vám doporučím něco v češtině. Tomáš Sobel se totiž v nejnovější epizodě svého podcastu Vaše jméno je vaše značka (iTunes, Spotify, Google Podcasts) pustil do tématu, které se se týká i všech angličtinářů ve výcviku: jak se naučit (skoro) všechno.

Uslyšíte tam spoustu dobrých rad, jednu (kterou sám pořád opakuju do zblbnutí) bych ale rád vypíchl: snažte si to učení co nejvíc rozkouskovat. “Naučit se anglicky” je sice super aspirace, ve skutečnosti je vám to ale k ničemu. Není to něco, co byste zvládli za pár hodin u počítače. Zato “přečíst tenhle článek na Wikipedii” nebo “deset minut si procvičovat nová slovíčka v Quizletu” působí mnohem reálněji.

Mimochodem – jestli patříte mezi (nejen) kreativní volnonožce, celý Tomův podcast stojí za poslech.

IV.

Kdybyste na nich náhodou byli stejně závislí jako já, mohlo by vás zajímat, že na YouTube vyšel nový díl úžasné viktoriánské kuchařky. Tentokrát Mrs Crocombe připravuje jablečné knedlíky plněné marmeládou. Jestli vás viktoriánské vaření úplně nebere, zkuste dát kanálu English Heritage šanci i tak. Najdete tam celou řadu zajímavostí z britské historie – věděli jste třeba, že v Británii se o Halloweenu tradičně místo dýně vydlabával tuřín?.

To je pro dnešek všechno. Brzy na přečtenou! 🙂

Tom