V dnešním čísle: tipy na pár zajímavých kvízů, čárka před „and“ (a dalšími spojkami), jak se učit jazyky a proč jsou některé poštovních schránky v Británii přetřené na zlato?


Hello there!

Dneska pro vás mám něco, o co jste si už celkem dlouho psali, ale já se tomu vyhýbal jako čert kříži: podíváme se spolu na čárky v angličtině – konkrétně na to, kdy se píšou před spojkou and. (Já vím, umím vás hned takhle po ránu nadchnout, že jo?) Vyhýbal jsem se tomu, protože mi to popravdě přijde jako taková třešinka na dortu, bez které se člověk ve většině situací obejde. Dneska ale nastal čas na třešinkování, takže hurá do toho!

Enjoy!

I

Jestli mě sledujete na Twitteru, asi už jste zaznamenali, že jsem začal vytvářet kvízy, ve kterých si můžete vyzkoušet, jak na tom jste v nejrůznějších oblastech angličtiny. Zatím jsem jich zveřejnil jenom pár, pravidelně ale budu přidávat další. Tady jsem pro vás pár vybral:

II

Každý ví, že pravidla pro čárky a velká písmena v češtině jsme si vymysleli, aby už děti na základních školách pochopily, že svět je kruté a nehostinné místo, kde vládne chaos a utrpení. V angličtině je to o něco lepší. Když přijde na čárku před and, můžete narazit v podstatě na dvě situace:

Jestli and spojuje dvě věty, z nichž by každá mohla stát sama o sobě, čárku je většinou radno použít. Jenom poznámka k tomu stání – myslím tím situace, ve kterých byste souvětí mohli rozložit na dvě části, z nichž každá by sama o sobě dávala smysl. Třeba jako tohle:

  • Today I will visit my grandmother, and tomorrow I’ll stay in. (Dneska navštívím babičku a zítra zůstanu doma.)

Today I will visit my grandmother i tomorrow I’ll stay in dávají smysl samy o sobě, takže před and šoupnu čárku a mám vystaráno. V takovýchhle situacích můžete čárku použít vždycky, u hodně krátkých vět je to ale volitelné. Třeba tady je možné oboje:

  • I wash and you dry. (Já myju (nádobí) a ty utíráš.)
  • I wash, and you dry.

Většina angličtinářů by se rozhodla spíš pro první variantu, protože čárka má tendenci zastavit čtenáře (dá mu příležitost nadechnout se), což u takhle krátké věty může působit rušivě. V pořádku je ale obojí.

Jiná situace nastane, když po and následuje něco, co by jako samostatná věta fungovat nemohlo. Koukněte:

  • Peter lit a piece of paper and watched it burn. (Petr zapálil kus papíru a díval se, jak hoří.)

Peter lit a piece of paper by úplně klidně mohla být samostatná věta, ale s druhou částí by to bylo těžší – watched it burn nám totiž neříká, kdo to sledoval. Bez podmětu (Peter) z první části nám toho ta druhá moc neřekne. A v takovýchto situacích se před and čárka nepíše.

A teď pro vás mám jednu úžasnou informaci: všechno, co jste si z tohohle článku odnesli, můžete použít nejen pro and, ale taky pro celou řadu dalších anglických spojek jako butso a tak dál. Vážně! Všimněte si taky, že jsem se ani jednou nezmínil o poměrech slučovacích ani žádných podobných věcech – na nich totiž v angličtině nezáleží. Pojďme si to ještě jednou shrnout:

  • když and (či jiná spojka) spojuje dvě věty, z nichž každá dává smysl sama o sobě, čárku JO
  • když je to souvětí opravdu hodně krátké, čárku JAK CHCETE, ale spíš se nepoužívá
  • když and (či jiná spojka) spojuje dva celky, z nichž jeden by jako samostatná věta nefungoval (protože by mu chyběl podmět), čárku NE

A protože mi přišla škoda nevyužít nových kvízových možností mého webu, připravil jsem pro vás krátký test, kde se z čárkování můžete vyzkoušet. Jestli se vám tohle shrnutí líbilo, můžeme si zase někdy probrat používání čárek v jiných situacích.

Jedna rada na závěr: pokud s angličtinou teprve začínáte (nebo ji potřebujete jenom na základní dorozumění), vůbec se tímhle netrapte. Váš psaný projev díky těmhle znalostem bude působit kultivovaněji, rozhodně to ale není něco, bez čeho si na dovolené neobjednáte pivo.

III

Mám pro vás tip na jedno z nejzajímavějších videí, co jsem minimálně letos viděl. Když jsem na něj poprvé narazil, jeho název mě docela odradil (The Secrets of Leaning a New Language), možná jsem i trochu protočil oči. A jéje, nejnovější übercool metoda, která z vás za dva měsíce minimální námahy udělá profíka. Co to bude tentokrát? Futuristické chytré brýle? Meditace při poslechu audionahrávky? Smoothie z rozmixovaných slovníků?

Velký kulový! Tahle desetiminutová TED přednáška (k dispozici jsou anglické i české titulky a mluví pomalu, dobré i pro začátečníky) slovenské polyglotky Lýdie Machové byla ve skutečnosti hodně down-to-earth (praktická, na nic si nehrající). Určitě se podívejte na celé video, já bych chtěl jenom vypíchnout pár důležitých věcí, které zmiňuje, a trochu je rozebrat. Narážím na ně totiž skoro každý den se svými studenty:

  1. Udělejte si v tom systém. Na každém blogu o produktivitě se dočtete, že je potřeba si velké projekty rozdělit do menších částí, které jsou takzvaně actionable – nepříliš elegantně přeloženo udělatelné. „Zlepšit se v angličtině“ je obrovská výzva, která vám ve vašem seznamu úkolů bude viset ještě pěkně dlouho. „Zlepšit se ve frázových sloves“ už zní trochu lépe, ale „najít seznam deseti nejpoužívanějších frázových sloves, dát si je s ukázkovými větami do Quizletu a každý den si je dvakrát projít“ je přesně to, co potřebujete. Konkrétní věci, u kterých člověk jasně pozná, kdy si je může odfajfkovat.
  2. Mějte se sebou trpělivost. Paní Machová ve videu zmiňuje, že se španělsky začala učit tak, že si koupila španělský překlad Harryho Pottera. Ze začátku ničemu nerozuměla, postupně se ale víc a víc chytala, a nakonec dokázala číst bez větších problémů. Tenhle proces může u každého trvat různě dlouho. Někdo nemá rád, když ho jen tak hodí do vody, chce před tím trochu teoretické průpravy. Někomu to prostě trvá trochu déle. To vůbec nevadí. Důležité je, abyste se nešprajcli a neřekli si, že to nedáte. Bez trochy vytrvalosti nejde nic – ani jazyky.
  3. A právě s vytrvalostí vám pomůže snad to úplně nejdůležitější: snažte se dělat v angličtině věci, které vás baví. Máte rádi vláčky? Najděte si na anglické Wikipedii článek o nějaké vaší oblíbené mašince a čtěte si ho, dokud se v něm nebudete orientovat. Baví vás ekonomie nebo světová politika? Začněte poslouchat nějaký podcast od The Economist. Má to dvě výhody – zlepšíte si angličtinu a budete o spoustě věcech vědět dřív, než se dostanou do českých médií. Chcete si zlepšit svoje konverzační dovednosti? Napište mi a domluvíme se na konverzačních hodinách. Máte soutěživou povahu a baví vás ověřovat si svoje znalosti? Dělejte si kvízy na mém webu. You get the idea.

A jestli byste s tím vším potřebovali trochu pomoct, mám dobrou zprávu: něco pro vás chystám. Stay tuned! 🙂

IV

Pořád se mi úplně nepodařilo pochopit, jak je to možné, ale Britům se nějak povedlo udělat cool i tak všední věci, jako jsou telefonní budky, autobusy… a dokonce i poštovní schránky. Ty britské jste určitě už někdy viděli – jsou většinou velké, červené a je na nich koruna.

Jestli ale máte dobrý pozorovací talent (a spoustu volného času), možná jste si všimli i takových schránek, které byly přetřeny na jinou barvu. Kromě červených totiž existují taky modré a zlaté. Chcete-li vědět proč, budete si muset pustit tohle tříminutové video na YouTube (dělám ten clickbait správně?).

To je pro dnešek všechno. Díky za pozornost a na přečtenou zase v pondělí! 🙂

Take care!

Tom