V dnešním čísle: budoucnost v angličtině, původ slova OK, angličtina v Game of Thrones a královniny narozeniny. Enjoy! 🙂


Hello there!

Krásné nesváteční pondělí! Minulý týden mi schránku zahltily automatické odpovědi od lidí, co si užívali velikonočních radovánek – jestli se vám Anglofil schoval někde v záplavě nepřečtené pošty, můžete si ho přečíst na webu.

V dnešním čísle toho pro vás mám opravdu hodně: podíváme se spolu na budoucnost v angličtině, probereme si původ slova OK, oslavíme jedny z královniných narozenin a spoustu dalšího.

Enjoy!

I

Když se řekne budoucnost v angličtině, člověku se nejspíš hned vybaví ta s will. To ale není zdaleka jediný způsob, jak ji můžete vyjádřit. Kromě will se používá takzvaná budoucnost s going to, ale třeba taky přítomný čas prostý a průběhový – záleží na tom, o čem konkrétně mluvíte.

Tady si můžete projít, jaké časy se pojí s těmi nejčastějšími situacemi:

  • když chcete vyjádřit nějaký odhad/předpověď, použijte budoucnost s will: Lawyers will be replaced by robots by 2050. (Právníci budou do roku 2050 nahrazeni roboty.)
  • will se používá i pro „okamžitá rozhodnutí“ – když se najednou rozhodnete, že něco uděláte: I think I will make pasta for dinner. (K večeři nejspíš udělám těstoviny.)
  • když předpovídáte na základě něčeho konkrétního („na co si můžete ukázat“), použijte budoucnost s going to: Look at the clouds – it’s going to rain! (Podívej se na ty mraky – bude pršet!)
  • going to se vám bude hodit i pro vaše záměry a plány do budoucna (když se chystáte něco udělat): I’m going to spend the summer in Scotland. (Léto strávím ve Skotsku.)
  • pokud vaše plány mají už opravdu jasnou podobu a nejspíš se nezmění („máte to zapsané v diáři“), můžete sáhnout po přítomném času průběhovém: I’m seeing my doctor tomorrow. (Zítra jdu k doktorovi.)
  • a existují taky situace, kdy se budoucnost vyjadřuje přítomným časem prostým – týká se to hlavně věcí, které se řídí nějakým rozvrhem/jízdním řádem a podobně: The train to London leaves at 7 pm. (Vlak do Londýna odjíždí v sedm hodin.)

Všechny tyhle časy si můžete procvičit tady. Nezmínil jsem úplně všechno (existuje i předbudoucí čas, ale moc často se nepoužívá) – jestli máte chuť pustit se do téhle problematiky trochu detailněji, začněte třeba tady.

A jestli angličtinu potřebujete jenom pro základní dorozumění, nebojte se – většinou si vystačíte i s pouhým will, jen je dobré se s těmi ostatními časy aspoň zběžně seznámit, abyste ostatním rozuměli.

II

Teorií, kde se vzalo OK, najdete na internetu přehršel. Moje nejoblíbenější je asi ta, podle které má původ v době americké občanské války: vojáci prý po návratu z úspěšné bitvy hlásili 0K (zero killed – nula zabitých) a nula prostě vypadá hodně jako písmeno O.

Skutečný původ má taky kořeny v Americe (šestiminutové video na YouTube, trochu těžší angličtina), konkrétně mezi bostonskými kavárenskými povaleči v 19. století: ti mezi sebou rádi komunikovali pomocí zkratek postavených na špatném spellinguOK začali používat jako zkratku pro all correct (vše správně/vše v pořádku). A zrovna OK se podařilo rozšířit i mimo Boston – hodně jí k tomu pomohl telegraf: když příjemce úspěšně obdržel celou zprávu, poslal na druhou stranu OK v morseovce, aby přijetí potvrdil.

III

Protože se určitě spousta z vás bude dneska koukat na Game of Thrones, mám tu jeden tematický #AngloTip: když má někdo ostrý jazyk, je v angličtině tart-tongued. Samotné tart má významů víc, jedním z nich je coura. A tak vznikla tahle scéna:

  • Cersei Lannister: Ah yes, the famously tart-tongued Queen of Thorns.
  • Olenna Tyrell: And the famous tart, Queen Cersei.

Olenna byla prostě nejlepší, amirite?

IV

V posledním Anglofilovi jsem se vám úplně zapomněl zmínit o jedné veledůležité události: královně Alžbětě bylo 21. dubna 93 let. Není to zase tak velké přehlédnutí, co nevidět bude mít další. Britští panovníci totiž (kromě toho, že k výročím dostávají linky metra) slaví narozeniny dvakrát ročně: ty skutečné, které většinou tráví s rodinou, a pak taky ty oficiální, které slaví celá země druhou sobotu v červnu.

Tahle tradice začala už v 18. století z poněkud přízemního důvodu: král George II. měl skutečné narozeniny v listopadu, což v Anglii opravdu není ideální období pro velkolepé venkovní oslavy, takže se rozhodl přesunout si je na léto. Na základce jsem měl kamarádku, které se z nějakého důvodu nelíbilo, že se narodila 24. prosince. Ale měla smůlu, narozeniny si můžou měnit jenom monarchové.

V

V Londýně se včera běžel každoroční London Marathon. Já tak nějak ze zásady nedobíhám ani šaliny, ale musím uznat, že závodníkům závidím to prostředí: běží se středem města, kolem celé řady slavných památek (i když upřímně: v Londýně je docela těžké se jim vyhnout). Minimálně jedné čtenářce Anglofila se ho podařilo doběhnout až do konce, takže obrovská gratulace, @friendlyAnna! A když už jsme u těch gratulací, mému tátovi je dneska 50 – happy birthday a díky za všechno!

That’s it, díky za pozornost a na přečtenou zase za týden. 🙂

Tom