Když se narodíte ve středoevropské zemi, co má ve znaku korunovaného lva s genetickou deformací, můžou vám státy, které si za své národní zvíře vyberou něco normálního, připadat poněkud fádní. Takové Skotsko si s námi ale nezadá. Už od 14. století je totiž jejich národním zvířetem unicorn (jednorožec). Jo, ten kůň s jedním rohem a stříbrnou krví.
Jednorožec je součástí mytologií celé řady kultur mnoho tisíc let, zmínky o něm se objevují už u Babyloňanů. Vždycky to bylo zvíře se spoustou magických schopností, jeho vzhled se ale postupem času vyvíjel. Třeba staří Římané a Řekové věřili, že jednorožci byli obrovská zvířata s opravdu hooodně dlouhým rohem a ovčími kopyty. A skoro všichni si navíc mysleli, že jednorožci opravdu existují. Domnělé části jednorožců (nejcennější byl samozřejmě roh) se ve středověké Evropě prodávaly za částky, za které byste pořídili menší hrad. Tenhle výhodný byznys ale skončil v 19. století, když tehdejší vědci dokázali, že tihle tvorové existovat nemůžou. Jednorožci se tak přesunuli do pohádek a vědci do kategorie mrzoutů, co pokazí každou legraci.
Ale zpátky ke Skotsku. Král Robert jednorožce pro Skoty nevybral proto, že by to byl v mládí velký fanda fantasy literatury. Rozhodl se pro něj tak trochu natruc Angličanům, se kterými Skotsko nemělo úplně ideální vztahy (napsal diplomaticky). Jednorožec byl totiž podle mnohých legend zapřísáhlým nepřítelem lva, kterého mají ve znaku právě Angličané. O nepřátelství jednorožce a lva se dodnes zachovalo pár lidových písní, třeba jako je tahle:
The lion and the unicorn
Were fighting for the crown
The lion beat the unicorn
All around the town.
Some gave them white bread,
And some gave them brown;
Some gave them plum cake
and drummed them out of town.
Z podobných důvodů si mimochodem Skotové vybrali i svou národní květinu, thistle (bodlák). Alespoň podle Johna Olivera, který si z toho utahuje v jedné epizodě Last Week Tonight:
- The only flower I like is one that can pierce an Englishman’s throat! (Jediná květina, která se mi líbí, je ta, která dokáže Angličanovi propíchnout hrdlo!)
⠀
II.
Když si chcete něco zamluvit pro sebe, může vám přijít vhod slovo dibs. Dá se použít samotné nebo ve frázi call dibs. Když chcete upřesnit, co si zamlouváte, použijte předložku on:
- “Who wants the last cookie?” “Dibs!” (“Kdo chce poslední sušenku?”“Já!/Zamluveno!”)
- Hey! I called dibs on that last slice of pizza! (Hej! Ten poslední kousek pizzy jsem si zamluvil já!)
⠀Podle Merriam-Webster má tahle fráze původ ve staré dětské hře dibstones, která byla podobná marbles – tak se v angličtině říká cvrnkacím kuličkám.
Cvrnkací kuličky ale nestačí vždycky. Když si budete chtít zamluvit místo v autě vepředu u řidiče, budete potřebovat shotgun (brokovnici) — jo, fakt:
- I don’t care that you called shotgun, Peter! You are too young to sit in the front seat. (Je mi jedno, že sis zamluvil místo u řidiče, Petře! Jsi moc mladý na to, abys seděl vepředu.)
- I loved riding shotgun when I was a child. (Jako dítě jsem miloval ježdění vepředu.)
⠀
III.
A na závěr malý reminder, že anglická výslovnost je tak trochu chaos, výslovnostní přešlapy ke studiu patří & rozhodně se nevyhýbají ani rodilákům.
Shrnutí
- unicorn = jednorožec
- thistle = bodlák
- call dibs on something = zabrat si něco pro sebe
- marbles = cvrnkací kuličky
- shotgun = brokovnice
- call shotgun/ride shotgun = “jet v autě vedle řidiče”
⠀
To je pro dnešek všechno. Mějte se krásně & příští týden zase na přečtenou!
Tom
P.S. duck