Tohle je číslo Anglofila, každopondělního newsletteru o angličtině & Británii. Jestli se vám bude líbit, tady se můžete přihlásit k odběru.

Hello there!

Co mají společného agentura Reuters, knihkupectví Waterstones a britská síť lékáren Boots?

V názvu jim chybí apostrof — jmenují se totiž po svých zakladatelích. Ze stejného důvodu píšeme s apostrofem McDonald’s, protože mekáč založil přátelský klaun Ronald McDonald, ze kterého nikdy nikdo neměl žádné noční můry.

Podle BBC je tohle vynechávání apostrofů čím dál rozšířenější jev, který reaguje na to, že mluvčí angličtiny mají k apostrofu docela problematický vztah. Hlavně pro rodiláky jsou pravidla pro jeho používání něco jako mě/mně pro nás.

Tady je pár dalších postřehů z článku:

II.

Jestli vás spíš než budoucnost apostrofu zajímá, jak ho máte používat v přítomnosti, mám pro vás pár tipů. Používá se:

Množná čísla se v angličtině tvoří bez apostrofu. Tohle je naštěstí jedna z těch chyb, které častěji dělají rodilí mluvčí, takže asi nehrozí, že byste napsali I have two car’s. Nebyla by to ale angličtina, kdyby pro to neexistovala nějaká výjimka: když píšete množné číslo písmen, apostrof se používá – třeba ve větě She is Janette with two t’s.

III.

A u množných čísel chvíli zůstaneme, točí se kolem nich ještě jedna apostrofí záludnost.

V angličtině většinou už jedno -s na konci mají: My daughters are beautiful. Při přivlastňování se vám proto nabízí dvě možnosti:

Je to víceméně na vás, skoro vždycky se ale používá varianta daughters’ – jedno -s zkrátka stačí. Totéž platí pro podstatná jména, která na -s končí v jednotném čísle, třeba James a Hans.

IV.

A na závěr trocha motivace: jestli si myslíte, že vám v cestě za úspěchem stojí nějaká nepřekonatelná překážka, zkuste z ní udělat příležitost!

Své o tomhle přístupu ví ve skotské vesničce Dull. Člověk by čekal, že s takovýmhle názvem (dull v angličtině znamená nudný, jednotvárný nebo nezáživný) to nebude nejžhavější dovolenková destinace, ve skutečnosti je to ale jedno z nejgooglenějších míst ve Skotsku. Obyvatelé Dullu se totiž rozhodli spojit s americkým městečkem Boring (boringznamená nudný) a australským městem Bland (bland je něco nemastného neslaného) a vytvořili spolu Ligu neobvyklých komunit. No a ono to zabralo! Cedule s jejich názvy jsou už pěkných pár let hitem sociálních sítí a lidi se před ně jezdí fotit z celého světa.

A Skoti v tom nejsou sami. Velšané si zase všimli, že Angličany fascinují jejich dlouhé místní názvy — a protože Llanfairpwll je na velšské poměry v podstatě srovnatelné s naší Aší, rozhodli se místní v 19. století přejmenovat svoji obec na Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch. Kdyby vás zajímalo, jak se tahle nádhera vyslovuje, Liam Dutton z Channel 4 News si s tím v roce 2015 poradil tak perfektně, že se z něj stal virální hit. Fun fact: tohle není nejdelší název obce na světě. Prvenství patří novozélandskému Taumata­whakatangihanga­koauau­o­tamatea­turi­pukaka­piki­maunga­horo­nuku­pokai­whenua­ki­tana­tahu. Nebo tak nějak. Pověst praví, že kdysi se někdo jednoho místňáka zeptal, odkud pochází, a on to pořád ještě nedořekl.

Víc si o Dullu, Blandu a a Boringu můžete přečíst v tomhle článku.

Shrnutí

To je pro dnešek všechno. Mějte se krásně, bacha na apostrofy & v pondělí zase na přečtenou!

Tom

P.S. proč Skoti nosí kilty 📽️

Líbil se vám Anglofil?

Tak to byste ho měli začít odebírat! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu kupu zajímavostí o angličtině a Británii: