Pro suchý zip existuje v angličtině víc výrazů, třeba hook-and-loop fastener nebo touch fastener. Hodně často se jim ale říká Velcro – podle firmy, která je vyrábí, i když ten který konkrétní sucháč vyrobil někdo úplně jiný. Tenhle způsob pojmenovávání produktů podle výrobce je v angličtině docela běžný:
- Asi nejznámější příklad jsou papírové kapesníčky, kterým hlavně někteří Američané neřeknou jinak než Kleenex (jinak jsou to facial/paper tissues).
- Z Googlu se v češtině i angličtině stalo sloveso. To googleodpovídá českému googlit/googlovat.
- Takovým těm pánským plavkám, na které bylo potřeba až znepokojivě málo látky, v angličtině málokdo řekne jinak než Speedos.
- Bělítku se zase často říká Wite-Out (což je název produktu od společnosti BIC) – nejspíš proto, že to zní opravdu mnohem líp než correction fluid.
- A konečně jeden příklad, který mě opravdu překvapil: Taser (který se usadil i v češtině) je ochranná známka firmy TASER International. Je to iniciálová zkratka fráze Thomas A. Swift’s Electric Rifle.
Tomuhle jevu se říká genericization a pro firmy, kterých se týká, je to docela problematická věc. Na jednu stranu je samozřejmě super, že jejich značka je v myslích lidí tak zabydlená, na druhou stranu ale můžou přijít o ochrannou známku. Tenhle osud potkal v Americe třeba Aspirin. V lékárnách tam najdete celou řadu aspirinů od nejrůznějších výrobců.
Nakonec ještě poznámka k počátečním písmenům: že lidé začnou třeba u slova kleenex používat malé písmeno, je jednou ze známek toho, že ho začínají vnímat spíš jako obecné označení nějaké věci než jako značku. Já jsem dneska zůstal u velkých písmen, ale malými chybu určitě neuděláte.
II.
V The Conversation se podívali na to, jak užitečné jsou titulky při studiu jazyků. Asi nás nikoho nepřekvapí, že sledovat filmy v cílovém jazyce s titulky je super způsob, jak se zlepšit v poslechu a rozšířit si slovní zásobu. Proto se s vámi ale o tenhle článek nedělím — za pozornost stojí hlavně paper Effects of Intralingual and interlingual subtitles (PDF si můžete stáhnout tady), který v něm zmiňují. Jeho autoři pustili účastníkům studie (rodilým mluvčím francouzštiny, kteří se učí anglicky) anglický film s titulky & pak zkoumali, kolik anglických slovíček si z něj dokázali zapamatovat. Narazil jsem tam hned na dvě překvapení:
- Nejlépe si vedla skupina, která se koukala na film dabovaný do francouzštiny s anglickými titulky.
- Pokročilejším studentům se nejlépe dařilo, když se na film dívali v originále a úplně bez titulků.
Tyhle dva postřehy spolu nejspíš trochu souvisí. Titulky jsou totiž na obrazovce docela rušivý prvek, kterému prostě nedokážeme nevěnovat pozornost. Takže i když se díváte na dabovaný film, kterému bez problémů rozumíte, vidí-li váš mozek titulky, bude si je číst. A očividně si toho z nich docela dost zapamatuje.
Pokročilejší angličtináře ale titulky (i ty anglické) ruší a můžou je i mást — často totiž nejsou přesný přepis toho, co postavy říkají. Aby se to “vešlo na řádek”, musí se při titulkování dialogy kreativně upravovat.
Co si z toho všeho odnést? Nic zásadního, je to přecejenom jediná studie s jiným jazykovým párem. Ale pár věcí zkusit můžete — jestli s angličtinou spíš začínáte a do koukání na filmy v originále se vám nechce, můžete zkusit začít tím, že si k dabované verzi prostě pustíte anglické titulky. Jestli už naopak máte v angličtině něco odkoukáno, zkuste to úplně bez titulků. A dejte mi vědět, jak to šlo. 🙂
To je pro dnešek všechno. Mějte se krásně & za týden zase na přečtenou!
Tom
P. S. cutting in half
