V listopadu mě čeká velké stěhování, takže teď chvíli budu místo psaní newsletterů popisovat krabice a sestavovat nábytek. Dneska jsem si pro vás připravil exkurzi do anglofilního archivu (vylovil jsem v něm článek z roku 2021, ve kterém jsem se díval na to, co je to oxfordská čárka) & příštích pár týdnů si beru anglodovolenou. Ale nebojte, co nevidět budu zase zpátky. 🙂
Onward!
I.
Taky vám na základce ukazovali důležitost správné interpunkce na větách „propustit, nelze popravit“ a „propustit nelze, popravit“?
V angličtině se pár takových párů taky najde, populární je třeba:
- Let’s eat, grandma! (Babi, pojďme jíst!)
- Let’s eat grandma! (Pojďme sníst babičku!)
Podobné věty mi vždycky přišly spíš jako hezké jazykové vtípky než praktické příklady. Jsou totiž dost přitažené za vlasy. Nařídit popravu takhle nešťastně zformulovaným výrokem by snad nikomu neprošlo a vyřešit důchodovou reformu kanibalismem zatím taky nikdo nenavrhuje. Podobná nedorozumění tak v reálném životě určitě nehrozí, že ne?
Mainští zákonodárci versus pravopis
No, hrozí. Aspoň tedy v Americe. Nedávno jsem narazil na soudní spor z roku 2014, který se z velké části točil kolem absence čárky v mainském zákoně upravujícím proplácení přesčasů. Řidiči jedné portlandské firmy si stěžovali, že právě kvůli chybějící čárce v jednom z paragrafů je zákon nejednoznačný, a mají proto na proplácení přesčasů nárok (i když zákonodárci podle všeho zamýšleli opak).
A světe div se — odvolací soud jim v roce 2017 dal za pravdu. Soudce Barron své rozhodnutí začíná úplně poeticky: „for want of a comma, we have a case“ (doslova „z nedostatku čárky máme případ“, ale v češtině by určitě napsal „kam nechodí korektor, tam musí soudce“ nebo tak něco).
Oxford Comma
Spor se vedl o takzvanou Oxford Comma, což je čárka na konci nějakého výčtu, která má zabránit nedorozumění. Podívejte se třeba na tenhle příklad:
- I saw two clowns, my brother and my uncle.
Kolik lidí autor téhle věty viděl? Zastánci oxfordské čárky by vám řekli, že dva: svého bratra a svého strýce, které oba považuje za klauny. Aby bylo jasné, že viděl lidi čtyři, měl by podle nich použít čárku před and:
- I saw two clowns, my brother, and my uncle.
Oxfordská čárka tu má čtenáře ujistit, že se jedná o výčet tří položek, ne o jednu položku a její upřesnění. Podobný problém může nastat u následujícího příkladu, který fandové tohohle interpunkčního pravidla rádi používají:
- Highlights of Peter Ustinov’s global tour include encounters with Nelson Mandela, an 800-year-old demigod and a dildo collector.
Jestli se Ustinov setkal se třemi různými lidmi, nebo byl Nelson Mandela polobůh a vášnivý sběratel robertků, nechám na vaší interpretaci.
Používat, nebo nepoužívat?
Osud mainských řidičů ani případné volnočasové aktivity Nelsona Mandely vás ale trápit nemusí. Je úplně na vás, jestli se rozhodnete Oxford Comma používat. Je to neustálený (a popravdě docela kontroverzní) jev, který si každá style guide upravuje po svém. Vzhledem k názvu docela překvapí, že jí podle Wikipedie víc fandí v Americe, zatímco v Británii jsou vesměs (samozřejmě s výjimkou The Oxford Style Manual) tolerovány výčty s ní i bez ní.
Mně se líbí přístup, který k téhle čárce zastává třeba The Economist nebo AP Stylebook: ve většině situací je možné ji bez obav vynechat, ale když mám pocit, že by mohlo hrozit nedorozumění (a nenapadne mě šťastnější způsob, jak větu zformulovat), je dobré po ní sáhnout. Kdybyste ale v angličtině začali psát zákony, používal, bych, čárky, pro, jistotu, všude.
II.
Když článek o oxfordské čárce v Anglofilovi vyšel poprvé, upozornil mě jeden ze čtenářů na důležitý kontext k soudci Barronovi: ve svém rozsudku odkazoval na přísloví for want of a nail, které upozorňuje na to, že zdánlivé maličkosti můžou mít nedozírné následky. Je stovky let staré a existuje ve spoustě různých podob. Tady je jedna, kterou můžete najít na anglické Wikipedii:
For want of a nail the shoe was lost.
For want of a shoe the horse was lost.
For want of a horse the rider was lost.
For want of a rider the message was lost.
For want of a message the battle was lost.
For want of a battle the kingdom was lost.
And all for the want of a horseshoe nail.
Orientační český překlad (líbí se mi, jak to slovo ztracen může na každém řádku znamenat něco jiného, ale uznávám, že je to poněkud líné) by mohl být:
Protože nebyl hřebík, podkova byla ztracena.
Protože nebyla podkova, kůň byl ztracen.
Protože nebyl kůň, jezdec byl ztracen.
Protože nebyl jezdec, zpráva byla ztracena. Protože nebyla zpráva, bitva byla ztracena. Protože nebylo vítězství, království bylo ztraceno.
A to všechno kvůli jednomu podkováku.
Celé mi to trochu připomíná butterfly effect (efekt motýlích křídel). Barron svým „for want of a comma, we have a case“ chtěl určitě upozornit na to, že právě kvůli něčemu tak zdánlivě banálnímu, jako je čárka v jednom zákoně, se soud musel zaobírat tím, kdo má nebo nemá nárok na proplácení přesčasů.
A jestli vám teď v hlavě zní Shakespearův Richard III. a jeho „království za koně!“ — není to náhoda. V jedné z variant tohohle přísloví je oním jezdcem, co kvůli ztrátě koně přišel o království, právě poslední yorský král. Všechno souvisí se vším, amirite?
To je pro dnešek všechno. Jestli vám na konci listopadu/začátku prosince nedorazí další Anglofil, vyhlaste po mně pátrání. Nejspíš budu zapadaný pod haldou krabic.
Brzy na přečtenou! 🙂
Tom
