Doufám, že jste si užili Velikonoce & úspěšně upálili čarodějnice. 🙂 Já jsem bohužel až příliš pozdě narazil na tenhle recept na anglický velikonoční Simnel cake, takže o fotku prvního experimentu se s vámi podělím až napřesrok (v novém bytě máme konečně troubu & byť se budu moc snažit, aby se z Anglofila nestalo Baking with Tom, radši nic neslibuju — moji obsesi britskými mincemi musí dříve nebo později něco nahradit 😇).
Anyway, jdeme na to, snad se vám bude dnešní číslo líbit. 🙂
Onward!
I.
Trend alert: autocenzura už neletí, dneska máme algospeak (tohle slovo vzniklo spojením “algorithm” a “speak”). Říká se tak výrazům, které lidé používají, aby se vyhnuli hněvu moderačních filtrů na sociálních sítích. Ty jsou jich totiž plné — občas tvůrcům znemožní jejich obsah monetizovat, někdy jdou ale ještě dál a prostě jim příspěvek buďto rovnou smažou, nebo aspoň nikomu neukážou.
A tak se z “dead” stane “unalive”, vibrátorům se začne říkat “spicy eggplant” (eggplant je baklažán & že se jeho emoji 🍆 používá všelijak, jsme si už v Anglofilovi říkali) & z LGBT je najednou “leg booty”. Algospeak může být opravdu kreativní — tvůrci používají úplně všechno od opisů až po rýmy, které občas připomínají Cockney rhyming slang.
Na algospeaku mě nejvíc fascinuje to, že je tak trochu obětí vlastního úspěchu. Některé obraty, které původně vznikly jako pokus vyhnout se cenzurním algoritmům, se stanou natolik populární, že se začnou používat i v běžném jazyce. Tím se ale dostanou na blacklisty, sociální sítě je začnou blokovat & tvůrci tak musí zase přijít s něčím novým. ✨Innovation ✨, I guess.
Víc si můžete přečíst v tomhle článku na webu Washington Post.
II.
Když už jsme u nové internetové terminologie, zastavíme se ještě u dvou kousků, které se týkají videokonferencí. A protože genericizační válku ve světě videocallingu vyhrál Zoom, oba nesou jeho jméno:
- Zoom fatigue označuje pocit celkového vyčerpání, kterým často trpí lidé, kteří musí trávit spoustu času videovoláním. Jeden z možných způsobů, jak s tímhle problémem bojovat, jde ale tak trochu proti etiketě, která se kolem volání přes internet vytvořila. Tahle studie z Journal of Applied Psychology totiž naznačuje, že by možná nebylo úplně od věci vypnout kamery a downgradovat videohovory na prosté hovory. Vypořádávají se i s jedním z nejčastějších argumentů pro video — spousta lidí vám řekne, že když všichni musí mít zapnuté kamery, vede to k větší aktivitě. Výzkumníci ale přišli na to, že ve skutečnosti je to naopak. Lidé, kteří nemusí mít zapnutou kameru, mnohem méně trpí na Zoom fatigue, a v důsledku toho aktivněji participují.
- Možná to aspoň trochu souvisí se Zoom dysmorphia, o které zase píší ve Wired UK. V článku si všímají zajímavého fenoménu: pandemie dotáhla do ordinací plastických chirurgů spoustu lidí, kterým se nelíbí, jak vypadají v čočkách svých webkamer. Řekl bych, že řešení tohohle problému je just a filter away, ale všichni už víme, že to nemusí být úplně nejlepší nápad.
III.
Musím se přiznat, že jsem se přes Velikonoce pustil do rewatchingu Hry o trůny & narazil jsem při tom na jednu ze svých nejoblíbenějších scén:
- Cersei Lannister: Ah yes, the famously tart-tongued Queen of Thorns.
- Olenna Tyrell: And the famous tart, Queen Cersei.
Tenhle vtípek funguje, protože slovo tart je jedno z těch, které má v angličtině víc významů než právník názorů. Když je někdo tart-tongued, má ostrý jazyk & nebere si servítky. Jedním z možných významů samotného tart je coura nebo běhna. Takže minimálně Cersei Olennu celkem vystihla.
IV.
A blbinka na závěr: Texter je nástroj, který vám umožní kreslit se slovy. A ne, nemyslím tím nějaký generátor metafor a přirovnání pro středoškolské slohovky. Prostě si vyberte frázi, velikost a barvu písma & pusťte se do kreslení.
—
To je pro dnešek všechno. Mějte se moc hezky & příští týden zase na přečtenou!
Tom
P.S. loving the outdoors