Když jsem tuhle letěl soukromým tryskáčem do Sydney & můj osobní steward mi přinesl pizzu s bílými lanýži a kaviárem, na jeho “dobrou chuť, pane” jsem mu odpověděl “díky, vám také!” Jsem to ale trouba!
Asi vám došlo, že tohle je jedna z takových těch “a celá tramvaj tleskala” historek. Taky je to ale ukázka něčeho, čemu se v angličtině říká humblebrag. Tohle slovo vzniklo spojením humble (pokorný, skromný) a brag (chlubit/chvástat se) a používá se, když někdo řekne něco na oko sebekritického, ve skutečnosti se tím ale všem snaží ukázat, jak úžasný je.
Určitě to znáte, podobných humblebragů jsou sociální sítě plné. Od “ten červený diplom mi vůbec neladil ani k jedněm lodičkám od Vuittona” až po “upss, zrovna jsem si koupil telefon za 50 tisíc, já to s penězi vážně neumím, lol”. Kdybyste si na podobné chování chtěli někdy postěžovat v angličtině, humblebrag se dá použít jako sloveso i jako podstatné jméno. Pojí se s about stejně jako samotné brag:
- “I have such a sloppy signature, why do people keep asking me for an autograph?” she humblebragged. (”Mám tak lajdácký podpis, proč po mně pořád všichni chtějí autogram?” podivovala se s falešnou skromností.)
- He keeps humblebragging about how he can’t locate anyone in his giant mansion. (Pořád si “stěžuje” na to, jak ve svém obrovském sídle nemůže nikoho najít.)
Člověka úplně nepřekvapí, že oblastí, ve které na humblebragy narazíme asi nejčastěji, jsou pracovní pohovory. Mnohdy ne úplně stimulující otázky personalistů vedou k tomu, že se lidé snaží vymyslet odpovědi, které nebudou znít příliš nabubřele, ale zároveň je ukážou v co nejlepším možném světle. A presto chango, “někdy jsem až příliš velký perfekcionista” je na světě.
Bohužel to ale podle všeho není úplně nejlepší strategie, jak u pohovoru uspět. Podle téhle studie Harvard Business School z roku 2017 dokáží lidé vycítit humblebragy na sto honů & i když si jejich autoři myslí, že díky nim působí skromně a úžasně zároveň, ve skutečnosti jsou spíš za nabubřelé lůzry.
—
Asi jste si všimli, že jsem vám k humblebraggingu nenabídl žádný český překlad. Je to proto, že žádný ustálený neexistuje. Samozřejmě to jde vždycky nějak okecat (u ukázkových vět jsem se o to pokusil “falešnou skromností” a uvozovkami), možná by ale nebylo od věci si nějaký český ekvivalent humblebragů vymyslet.
A protože vím, že tohle vám jde vážně dobře, nechám to na vás. Posílejte mi prosím svoje kandidáty, já časem zase vytvořím anketu z těch nejlepších & vítěze dáme do slovníku (to je přesně něco, o čem se dá dobře humblebragovat). 🙂
🗞️ In Other News
📢 Public Domain Day 2022 | Začátek roku s sebou vždycky nese spoustu super čtení v angličtině, ke kterému se člověk může dostat úplně zadarmo, protože mu vypršel copyright. Letos jsem ale s výběrem těch nej děl počkal na to, až je vydají tvůrci Standard Ebooks, úžasného zdroje krásně zformátovaných knížek v public domain.
Tady jsou ty nej kousky:
- A. A. Milne: Winnie-the-Pooh Jop, Medvídek Pú je teď v angličtině volně přístupný. Platí to i pro ilustrace z původního vydání. Ale pozor, Disney má pořád copyright/trademark na tu svoji přesaturovanou příšerku. (Mimochodem, kolem tohohle problému bylo na začátku roku v autorskoprávnických kruzích docela živo. Jestli vás to zajímá, můžete začít tímhle článkem na webu Duke Law.)
- Agatha Christie: The Murder of Roger Ackroyd I mean, je to Agatha Christie, do I need to say more?
- Ernest Hemingway: The Sun Also Rises & taky Short Fiction Sun Also Rises je klasika, ale v té sbírce je spousta povídek, které vyšly jen v různých magazínech, tak třeba objevíte něco úplně nového.
- William Faulkner: Soldiers’ Pay Když jsem zmínil Hemingwaye, nemůžu vynechat ani jeho literárního souputníka a frenemyho.
Mimochodem, rok 2022 je velký i pro fanoušky hudby, protože do public domain vstupuje taky spousta nahrávek. Víc se můžete dozvědět tady.
💅 PÁNOVÉ, POZOR! | Všichni víme, že správný chlap se pozná tak, že nikdy nebrečí, má rád fotbal, pije pivo a nikdy, nikdy by si na sebe nevzal nic růžového. Mnohem méně už se ale ví, že by si neměl dávat pozor jenom na potenciální zženštilost svých emocí a garderoby, ale taky slov, která používá.
Asi by mě to nemělo překvapit — koneckonců žijeme ve světě, ve kterém jsou tenis a vepřový řízek jasné atributy pravičáctví, zatímco snowboard a kuřecí je výsadou levičáků. Stejně mě ale tenhle článek o jedné humorné-nebo-vlastně-spíš-vážné knížce docela pobavil.
—
To je pro dnešek všechno. Mějte se krásně & za týden zase na přečtenou!
Tom
P.S. definice kovboje
