Anglofil 118

Tohle je číslo Anglofila, každopondělního newsletteru o angličtině & Británii. Jestli se vám bude líbit, tady se můžete přihlásit k odběru.

Hello there!

Doufám, že jsem vám moc nechyběl. Ve 118. Anglofilovi se podíváme na předchůdce dnešních šmejdů, kteří angličtině dali idiom snake oil salesman. Zjistíme taky, co je to voldemortizace, kdo získal letošní Women’s Prize for Fiction a spoustu dalšího.

Kromě toho se můžete těšit na novou rubriku Last Week in Slovník, která se teď bude objevovat pravidelně. Najdete v ní seznam všech idiomů, které jsem za poslední týden přidal do slovníku, aby vám už nikdy žádný nový přírůstek neutekl. Ve slovníku teď najdete i formulář pro navrhování nových idiomů — jestli jste narazili na nějaký pěkný kousek, který mi tam zatím chybí, budu moc rád, když mi o něm dáte vědět. 🙂

Anyway, to je na úvod asi všechno, pojďme na to.

But first: bacha na rozdíl mezi slovy ravish /ˈræv.ɪʃ/ a ravage /ˈræv.ɪdʒ/. Píší i vyslovují se podobně, každé ale znamená něco jiného: Zatímco to první je takový knižní způsob, jak říct, že někomu poskytujete ohromné u(spo)kojení, druhé spíš znamená zpustošit či zničit něco. Bude se vám to hodit na úplném konci dnešního čísla. 😇

Onward!

🐍 Hadí olej & předchůdci šmejdů

Když o vás někdo prohlásí, že jste snake oil salesman, může to znít übercool, žádná velká lichotka to ale není. Tahle fráze se používá k označování lidí, kteří se snaží vydělat na tom, že ostatním vnucují zcela neefektivní řešení jejich problémů — od podezřele jednoduchého návodu, jak rychle zbohatnout, až po zaručeně účinný přípravek na odstranění vrásek:

  • Modern day snake oil salesmen specialise in ripping off people online. (Dnešní šejdíři se často specializují na oškubávání lidí přes internet.)
  • Most of the products he offers in his shop are snake oil. He is just abusing desperate people! (Většina produktů, které nabízí ve svém obchodu, nefunguje. Jen zneužívá zoufalé lidi!)

Hadí olej byl velmi populárním artiklem v sortimentu všemožných šejdířů a šarlatánů v 18. a 19. století — a nejspíš vás nepřekvapí, že kolem hada spousta těchhle produktů ani neprošla. Složením se snake oils dost lišily podvodník od podvodníka. Občas to byly nejrůznější bylinné likéry, jindy v nich zase byl kokain nebo opium (u těchhle verzí člověk aspoň nemohl tvrdit, že nefungují 😇). Hadí olej, který nabízel Clark Stanley, přezdívaný „The Rattlesnake King“, obsahoval všechno možné od terpentýnu po extrakt z chilli papriček.

Společné většinou měly jedno: jejich prodejci se je lidem snažili vnucovat jako panaceu — univerzální lék. Máte vyrážku? Snake oil. Revma? Snake oil. Dítě nechce spát? Snake oil. Přehnali jste to včera večer s pitím? Snake oil. Trápí vás zuby? To si radši dejte dvojitou dávku, pane.

Skutečný olej z tuku některých hadů byl přitom po celá staletí nekontroverzním (a na medicínu z doby před vědeckou metodou i docela účinným) lékem. Je totiž bohatý na látky, které opravdu můžou působit protizánětlivě. Špatnou pověst mu dali až právě lidé jako Clark Stanley. Fun fact: Stanley byl nakonec potrestán. Od FDA (to je takový americký SÚKL) dostal pokutu celých 20 dolarů, což je v dnešních penězích něco málo přes deset tisíc korun. Z toho se chudák určitě úplně sesypal.

🧵 Kdybyste si o historii prodejců hadího oleje chtěli přečíst víc, můžu doporučit tenhle článek na webu NPR. Na Wikipedii zase najdete ukázku toho, jak vypadaly Stanleyho propagační materiály.

🗞️ In Other News

  • Back to the (imperial) future. Politická verze osvědčeného pravidla „když nevíš, tak se toč“ zní „když se dostaneš do úzkých, snaž se lidi rozptýlit nějakou volovinou“. A přesně o to se před pár týdny pokusila vláda Jejího Veličenstva, když zničehonic oznámila, že kromě dlouhatánských front na čerpacích stanicích a prázdných regálů v obchodech bude mít Brexit ještě jednu úžasnou výhodu: Británie se konečně zbaví evropského diktátu metrických jednotek & vrátí se ke starým dobrým imperiálním. Osvobození od unijního jha tak britským obchodníkům umožní prodávat hrušky ne po cizáckých kilogramech, ale po vlasteneckých librách a uncích. Rule Britannia! Ale vážně: na Britských ostrovech se už dneska používá mix imperiálních i metrických jednotek – záleží na tom, co přesně chcete měřit. Vhod vám může přijít tenhle užitečný graf, kde jsou hlavní rozdíly shrnuté.
  • Oživlá Bloody Mary. Nástroj Deep Nostalgia možná znáte — dokáže „přivést k životu“ obličeje na starých fotkách, takže se na vás vaše praprababička může zase hezky usmát. Je to někde mezi sweet a creepy. Kohosi teď napadlo udělat něco podobného s portréty britských panovníků — můžete se tak podívat na oživlého Henryho VIII., krvavou Mary, Alžbětu I. a pár dalších. Mona Lisa z nějakého důvodu taky included.
  • Už jste slyšeli o voldemortizaci? Přijdou takhle Donald Trump, medvěd a Pán zla do baru a dojde jim, že mají něco společného. Konkrétně tedy to, že jejich jméno je tak trochu tabu. Autoři, kteří ve svých dílech zmiňují bývalého amerického prezidenta, se často opravdu hodně snaží, aby ho v pasážích, které jsou mu věnované, nemuseli jmenovat. Voldemortovi se ve světě Harryho Pottera říkalo Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit, protože už jenom z jeho jména lidem vstávaly vlasy na hlavě. No a medvěd se jmenuje medvěd, protože jí med. Byl to opis, který používali dávní lovci, aby nemuseli vyslovovat jeho pravé jméno. Podobně jsme v angličtině přišli ke slovu bear — to zase znamená „ten hnědý“.
  • Tip na knížku. Susanna Clarke, autorka úžasného románu Jonathan Strange & Mr Norrell, získala ocenění Women’s Prize for Fiction za své druhé dílo s názvem Piranesi. Oba romány dělí dlouhých 16 let, během kterých autorka bojovala s únavovým syndromem. Když vyšel JSMN, byla to docela senzace: Clarkové se povedlo vytvořit hodně zajímavou kombinaci fantasy a alternativní historie, ve které se napoleonských válek účastní i mágové. Piranesi na mě při čtení působil ještě zvláštněji: vypravěčem je člověk, který své dny tráví blouděním po zdánlivě nekonečném domě plným obrovských síní… a je přesvědčený, že na celém světě je kromě něj už jen jeden další člověk. Z téhle zajímavé premisy se Clarkové povede vykřesat příběh o snaze člověka zachovat si zbytky příčetnosti & když překonáte první polovinu, ve které se toho příliš neděje (na iLiteratuře jsou přesvědčení, že Piranesi je taková hodně natažená povídka… a něco na tom bude), čeká vás super zajímavá koncovka. Chcete-li radši číst v mateřštině, doporučit můžu i český překlad, protože o Clarkovou se u nás stará skvělý Viktor Janiš.

📕 Last week in Slovník

Posledních pár týdnů jsem se věnoval hlavně údržbě & dělal jsem si pořádek ve frontě idiomů k vytvoření, pár nových kousků se mi ale přidat povedlo. Najdete u nich i příklady použití a podobně:

  • on the mend = uzdravovat se, zlepšovat se (po nemoci)
  • grab a bite = zakousnout něco, dát si něco k snědku
  • cold turkey = skončit s něčím ze dne na den (třeba s kouřením)

Jestli víte o nějakém idiomu, který mi zatím ve slovníku chybí, můžete mi o něm dát vědět.

To je pro dnešek všechno. Snad se vám dnešní číslo líbilo & v pondělí (tentokrát hned to příští 😇) zase na přečtenou! 🙂

Tom

P.S. following orders

P.P.S. Líbilo se vám tohle číslo Anglofila? Tak to byste se měli přihlásit k odběru! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu spoustu zajímavého čtení nejen o angličtině & Británii.

Od Tomáš Herlík

Jsem překladatel a učitel angličtiny na volné noze, autor Slovníku anglických idiomů a Anglofila, blogu o angličtině a Británii.