Když se do nějakého etymologického slovníku podíváte na slovo scientist (dvorním etymologickým slovníkem tohohle newsletteru je skvělý Online Etymology Dictionary), zjistíte, že za ním stojí jediný člověk. V roce 1834 ho jako první použil reverend William Whewell — a to údajně dokonce ve stejném odstavci, ve kterém vytvořil slovo physicist.

Fun fact: angličtina má pro tvoření nových slov moc hezké sloveso — coin. Jestli ho znáte jako podstatné jméno ve významu mince, jste na správné stopě: sloveso coin totiž znamená razit mince. No a přeneseně se používá i pro „ražbu“ nových výrazů. Lidem jako William Whewell, kteří to nejen s novými slovy opravdu umí, se pak říká wordsmiths (doslova „kováři slov“). To je prostě❤️

Coin se v tomhle přeneseném významu objevuje i v jedné hezké frázi: to coin a phrase se ironicky používá, když chcete dát najevo, že jste si vědomi, že se právě chystáte říct něco extrémně klišoidního:

• He wasn’t, to coin a phrase, the sharpest tool in the shed. (Nebyl, abych tak řekl, nejostřejší pastelkou v penálu.)

Ale zpátky k vědě. Na slově scientist není ani tak zajímavý jeho autor, ale spíš osoba, kterou tak označil. První scientist v dějinách angličtiny totiž nebyl vědec, ale vědkyně — konkrétně Mary Somerville. A upřímně řečeno, nebyla to zdaleka jediná pocta, které se jí dostalo. Je po ní pojmenované všechno možné od kráteru na Měsíci po kolej na Oxfordu & najdete ji taky na skotské desetilibrovce.

Další fun fact: ve Skotsku se jako ve zbytku Spojeného království platí librami, skotské banky ale tisknou svoje vlastní bankovky. A slyšel jsem pár veselých historek o tom, co se vám může stát, když se jimi pokusíte platit na jih od Hadriánova valu.

Všechny tyhle pocty jsou rozhodně zasloužené. Za svůj víc než devadesátiletý život se Mary Somerville podařilo učinit celou řadu objevů v matematice, astronomii, geografii a spoustě dalších oborů. Víc si o jejím fascinujícím příběhu můžete přečíst v tomhle článku na Brain Pickings.

⌘⌘⌘

A ještě malé opáčko čenglištiny: když chcete říct, že má někdo špatnou náladu, dejte si pozor na frázi have a bad mood. Ta se totiž moc nepoužívá, mood se v angličtině pojí se slovesem být:

• Don’t ask Peter for anything today, he is in a really bad mood. (Dnes od Petra nic nechtěj, má hodně špatnou náladu.)
• Why were you in such a bad mood yesterday? (Proč jsi měl včera tak špatnou náladu?)

U slova mood se ještě chvíli zastavíme, hodí se totiž na víc než jenom na špatnou náladu. Můžete ho třeba použít, když chcete říct, že máte na něco chuť/že se vám chce něco dělat:

• It seems that the voters are in a mood for change. (Vypadá to, že voliči mají chuť na změnu.)
• Sorry, I’m not coming tonight. I’m in no mood to celebrate. (Promiň, dneska večer nepřijdu. Nemám náladu/chuť slavit.)

Všimněte si, že se slovesem se pojí s to, s podstatným jménem zase s for.

Tohle není jediný způsob, jak v angličtině říct, že máte na něco chuť. Když po něčem toužíte úplně hrozně moc, můžete sáhnout po slovesu crave:

• Dogs often crave attention of their owners. (Psi často touží po pozornosti svých páníčků.)
• I always crave sweets at night. (V noci mám vždycky hroznou chuť na sladké.)

A na závěr zpátky k náladám. Z mood se dá udělat i přídavné jméno moody, které kromě Pošuků označuje i někoho, kdo je náladový nebo dokonce trudomyslný:

• Our neighbour is a very complicated, moody man. (Náš soused je velmi komplikovaný, náladový člověk.)

⌘⌘⌘

To je pro dnešek všechno. Snad jste v dnešním čísle narazili na něco zajímavého. Příští pondělí zase na přečtenou! 🙂

Tom

P.S. failed