V dnešním čísle: vánoční angličtinářská kápézetka, článek o královniných vánočních projevech a tip na nástroj, který vám slova a fráze ukáže v kontextu.


Hello there!

Sice mi to trvalo déle, než bych si přál, ale Anglofil je zpátky. A tentokrát už bez pauz — své digitální volno jsem využil k tomu, abych si připravil pár čísel do zásoby, takže už všechno nebude záviset na tom, kolik mám o tom kterém víkendu volného času.
Je mi jasné, že dneska nemáte na studium angličtiny ani pomyšlení, takže jsem připravil takové odlehčenější číslo: mám pro vás čtení o jedné britské tradici, několik angličtinářských vánočních tipů a pár odkazů na zajímavé čtení, kdybyste náhodou potřebovali pauzu od všech těch svátečních radovánek (nebo svých příbuzných 😉).

Enjoy!

Vánoční angličtinářská kápézetka:

  • V angličtině se říká at Christmas, ale on Christmas DayChristmas Day není Štědrý den, ale První svátek vánoční (25. prosince). Štědrému dni se říká Christmas Eve.
  • Vánoce jsou v angličtině na rozdíl od češtiny v jednotném čísle, takže až bude chtít říct, že jsou Vánoce super, použijte is, ne areChristmas is great!
  • Množné číslo Vánoc je Christmases (určitě znáte tu písničku …and may all your Christmases be white…)
  • Nejspíš už jste někdy viděli, že Christmas se dá napsat taky jako Xmas. Není to žádný výtvor esemeskujících mileniálů, tenhle způsob psaní Vánoc se v angličtině objevuje už od 16. století a vychází z toho, že X je vizuálně podobné řeckému písmenu chi, na které v řečtině začíná Ježíšovo jméno (koukněte: Χριστος). Víc si můžete přečíst tady.

Královniny vánoční projevy

Vánoční projev britského panovníka je skorokaždoroční (jo, zase jsem se začal učil německy) tradice, kterou odstartoval už dědeček současné královny, Jiří V., když ho k tomu přemluvila tenkrát docela nová organizace jménem BBC.
Úplně první vánoční poselství pro krále napsal Rudyard Kipling, kterého možná znáte jako autora Knihy džunglí. Začínalo takhle: „I speak now from my home and from my heart to you all; to men and women so cut off by the snows, the desert, or the sea, that only voices out of the air can reach them“. Projev byl úspěšný, postupně se z něj stala tradice, která byla přerušena jen několikrát — třeba když Alžbětin strýček abdikoval, aby si mohl vzít rozvedenou (skandál!) Američanku (SKANDÁL!!).
Současné projevy už nepíší slavní autoři, královna na nich údajně pracuje sama s týmem svých poradců. V padesátých letech se původně rádiový projev přesunul na obrazovky, což královna využívá k tomu, aby světu ukázala, že má opravdu hodně fotek svých příbuzných. Natáčí se většinou pár dní před Vánoci v některém z královniných sídel a do světa je vypouštěn 25. prosince ve tři odpoledne. Tenhle čas byl zvolen, aby se projev vysílal v aspoň trochu rozumný čas ve všech zemích Commonwealthu (při tomhle plánování moc nepomáhá, že je královna hlavou státu v Kanadě i v Austrálii).
Mimochodem, BBC už není jediná stanice, která projev natáčí. Od roku 1997 se pravidelně střídají s ITV. Zlí jazykové tvrdí, že to byla taková menší pomsta za to, že BBC odvysílala rozhovor s princeznou Dianou o jejím vztahu s princem Charlesem.
Ale nebojte, jestli si chcete projev v rámci procvičování angličtiny poslechnout, nemusíte být v Británii. Královská rodina jde (alespoň co se technologií týče) s dobou a budete se na něj moct podívat živě na jejich YouTube kanálu. Dokonce tam najdete i ten loňský. O královniných vánočních projevech si můžete víc přečíst na Wikipedii, kde je i přehled všech projevů od toho prvního v roce 1932 až po loňský (protože samozřejmě že je, na Wikipedii je totiž všechno).

Tip: Když potřebujete víc kontextu

Slovníky jsou skvělá věc, mají ale jednu vadu: když v nich nějaké slovo nebo frázi najdete, pořád vám nemusí být úplně jasné, jak a v jakém kontextu se používá. Online slovníky využívají toho, že nemusí šetřit místem, a snaží se aspoň zobrazit pár ukázkových vět, to ale vždycky nestačí.
Většina lidí řeší podobné situace tak, že frázi prostě zadá do Googlu, a podívá se, jak ji používají ostatní. To je sice skvělá pomůcka, Google ale bohužel nerozlišuje, jestli je ta která věta příkladem obvyklého použití, nebo jenom osobním vrtochem jejího autora.
No a od toho je tu ludwig.guru. Prohledává spolehlivé zdroje (vesměs online deníky a podobně) a výsledky vám hezky zvýrazní, takže hned najdete, co hledáte. Až příště nebudete vědět, s jakou předložkou se nějaká fráze používá, zkuste mu dát šanci.

Jinde

  • Něco si přejte, padá Big Ben (The Guardian, 24 minut). Westminsterský palác je sídlem obou komor britského parlamentu a taky jedna z nejslavnějších budov na světě, hlavně díky věži, ve které se nachází slavný zvon Big Ben. Je to majestátní symbol Británie na břehu Temže. Jo a taky se co nevidět sesype, jestli teda dřív nevyhoří kvůli vadné elektroinstalaci. Palác je totiž v naprosto katastrofálním stavu. Už delší dobu se mluví o tom, že nejlepší by bylo ho úplně zavřít a kompletně zrekonstruovat, jenomže to má háček: Parlament by se musel přestěhovat. A do toho se řadě poslanců a lordů moc nechce.
  • Nestíháte číst papírové knížky, a tak se aspoň snažíte poslouchat při mytí nádobí audioknížky, ale máte kvůli tomu špatný pocit? Nemusíte, o nic zásadního při tom nepřicházíte. Aspoň podle tohohle článku v New York Times (4 minuty). Mezi čtením a poslouchání knížek samozřejmě nějaké rozdíly jsou (třeba při čtení musíte sami z kontextu poznat, jestli je ta která věta myšlena ironicky, dobrý vypravěč audioknížky to rozluští za vás), to hlavní ale funguje hodně podobně. Tak příjemné poslouchání! 🙂

To je pro dnešek všechno. Krásné svátky, happy holidays & napřečtenou příští pondělí! 🎄

Tom