Další rozvolňování je tu a (ťukám na lakovanou překližku desky svého stolu) konec pandemie se zdá být o něco méně nedosažitelný. A to znamená jediné: je na čase připravit si nový zásobník výmluv, které vám umožní vykroutit se ze společenských akcí, se kterými se co nevidět určitě roztrhne pytel.

Můj oblíbený newsletter Letters of Note s tím naštěstí počítá a připravil tenhle parádní přehled výmluv z per celé řady slovutných autorů. Nechybí tam ani moje úplně nejoblíbenější fuck you od amerického spisovatele E. B. Whitea (autora Stuarta Littla a Šarlotiny pavučinky). Ten na pozvání stát se členem jakési společnosti odpověděl, že musí odmítnout z tajných důvodů (I must decline for secret reasons). Přijde mi to úplně geniální — nemusíte lhát a zároveň zníte jak superagent, co místo večírku vyráží v Anglii po památkách.

Moc pěkný je taky dopis od George Bernarda Shawa, který se z pozvání na večeři vykroutil s tím, že se nechce stát záminkou pro rituální obětování nebohých zvířat — to by se zase mohlo hodit nějakému veganovi.

Od Shawa mám moc rád ještě jednu, která v tomhle přehledu chybí: když mu od jisté dámy dorazilo poněkud nepřímé pozvání „Lady XY will be at home on XXX“ (Paní ta a ta bude doma toho a toho), odpověděl jí na to údajně prostým „So will G B Shaw“ (G B Shaw taktéž).

Na tenhle příklad jsem poprvé narazil v paperu, podle kterého se na něm dá se studenty dobře probírat „pragmatic competence“ (schopnost správně interpretovat, co vám kdo říká). Třeba vám někomu přijde vhod celý. 🙂

II.

Ale zpátky k Letters of Note — v poslední době jsem tam narazil na spoustu zajímavých dopisů: po smrti prince Philippa vyšlo speciální číslo, ve kterém přetiskli dopis matky královny Alžběty, královny Alžběty (omlouvám se, nedalo mi to 😇). Psala ho britské básnířce Edith Sitwell, která jí darovala kopii své poslední sbírky básní. Dopis je datovaný jen několik měsíců po smrti krále Jiřího VI. a smutek nad ztrátou manžela (a útěchy, kterou jí poezie přinesla) je z něj cítit opravdu hodně.

Hlavně jsem si z něj ale odnesl to, že bych měl zase zkusit začít víc číst poezii. Až na menší středoškolskou posedlost Arthurem Rimbaudem jsem k ní nikdy moc blízko neměl a chtěl bych to napravit.

A pokusil jsem se to vyřešit (dramatická pauza)… newsletterem! Konkrétně tím od Poetry Foundation. Můžete se přihlásit k odběru Poem of the Day a oni vám každý den pošlou jednu báseň. Já k tomu ještě přihodil jejich obtýdenní newsletter, ve kterém jsou „deep dives“ do tvorby různých básníků & sem tam nějaký ten zajímavý podcast.

III.

A protože jsme dneska u těch newsletterů, mám pro vás ještě jeden tip. Když Anglofil začal před třemi lety vycházet, nebylo v češtině moc podobných projektů (ne že bych byl tak děsně originální — nápad s newslettery jsem obšlehl od lidí jako Paul Jarvis nebo Craig Mod, kteří „nereklamní“ newslettery v angličtině posílali už léta). To se ale naštěstí mění a v poslední době u nás vznikla spousta zajímavých newsletteřích počinů.

Některé z nich shromažďuje Martin Kavka na svém portálu Blogletter.cz — můžete si tam vybrat ze spousty českých newsletterů z nejrůznějších kategorií a hned se k nim přihlásit. Podle výsledků sčítání anglofilů (článek bude, přísampánbu!) víc než polovina čtenářů Anglofila čte jenom tenhle newsletter, což mi moc lichotí, ale jestli vás to navnadilo nechat si do schránky posílat další zajímavé čtení, neváhejte. Nebudu to brát jako newsletterovou nevěru. 🙂

To je pro dnešek všechno. V pondělí zase na přečtenou! 🙂

Tom

P.S. British websites