Tohle je číslo Anglofila, každopondělního newsletteru o angličtině & Británii. Jestli se vám bude líbit, tady se můžete přihlásit k odběru.

Hello there!

What a summer! Člověk si dá letní dovolenou & v anglosvětě se toho stane tolik, že by to vydalo minimálně na tři čísla!

Británie má nového premiéra, což spustilo jednu z nejpodivnějších britských tradic, psaní dopisu ze záhrobí. A prezident Biden se rozhodl nekandidovat v letošních volbách, což z něj udělalo moc zajímavý idiom. A to by to nebyl Anglofil, kdybychom se na to všechno spolu pořádně nepodívali.

Onward!

🦆 Kachní život

Zvířata to nemají v angličtině jednoduché. Třeba takový idiom beat a dead horse (doslova mlátit mrtvého koně) sice zní jako výplod choré mysli nekrofilního sadisty, v praxi se ale používá, když chcete říct, že někdo dělá něco zbytečného:

A pak jsou tu lidé, kteří se chlubí, že dokázali kill two birds with one stone (zabít dva ptáky jedním kamenem). V češtině aspoň zůstáváme u hmyzu a ve stejné situaci zabíjíme dvě mouchy jednou ranou:

Z nějakého důvodu to ale vypadá, že extra pifku má anglická idiomatika na kachny.

Když se americký prezident Joe Biden rozhodl, že nebude v podzimních volbách kandidovat, stala se z něj lame duck (doslova chromá kachna). Na tenhle idiom narazíte většinou v kontextu americké (a v posledních letech i britské) politiky. Označuje někoho, kdo je sice pořád v úřadu, ale všichni ví, že “to má za pár”. Takové politiky už nikdo nebere moc vážně:

Být lame duck je ale asi lepší, než být sitting duck — sedící kachny jsou totiž snadný terč:

💕 Nenásilné idiomy

Jestli vám všechny tyhle idiomy přijdou zbytečně kruté, nejste v tom sami. Loni proletěl anglofonními internety seznam nenásilných variant některých idiomů od americké expertky na komunikaci Anny Taylor. Navrhuje třeba:

Na celý seznam jejích návrhů se můžete podívat tady. Nejsem si úplně jistý, jestli se tyhle varianty prosadí, ale levý sloupeček je moc hezký přehled často používaných frází.

☠️ Premiérův dopis ze záhrobí

Představte si, že jste britský lídr opozice, který právě svou stranu dovedl k volebnímu vítězství. Americký prezident má po zvolení několik měsíců na to, aby se na svůj nový úřad připravil. Vy takové štěstí nemáte. Po probdělé volební noci vás hned čeká audience v Buckinghamském paláci. Král vás pověří tím, abyste mu sestavil novou vládu, a sotva mu na to kývnete, limuzína vás veze do Downing Street, protože je čas o tom informovat veřejnost. Tenhle projev vám v hlavě zněl posledních dvacet let, když jste se znuděně převaloval v zadních lavicích Sněmovny, takže si ho pořádně vychutnáte.

Za černými dveřmi Čísla 10 na vás ale čeká úkol, na který se připravit nedá. Chvíli poté, co se za vámi zavřou, vás odchytí stálý tajemník kabinetu a odvede vás do jednací místnosti, kde na stole čeká pár listů papíru a čtyři obálky. Váš úkol: sepsat poslední vůli. Poslední vůli Spojeného království.

Určitě už jste někdy slyšeli o jaderném kufříku amerického prezidenta. Všude s ním cestuje a umožňuje mu aktivovat americké nukleární zbraně pro případ, že by se bylo potřeba bránit proti nepřátelskému útoku. Británie to má ale složitější — na rozdíl od obrovského amerického území se většina její populace nachází na ostrově skoro o polovinu menším než Madagaskar. Je tedy dost slušná šance, že kdyby na něj někdo poslal pár jaderných hlavic, nezbyl by nikdo, kdo by mohl příkaz na protiútok vykonat.

Proto Britové vymysleli trochu jiný postup. Jejich jaderný arzenál se nachází na palubě čtyř ponorek, které jsou součástí programu Trident (ano, čtyři ponorky v Tridentu; když se člověk začne zajímat o Britské dějiny, nepravidelná slovesa v angličtině mu najednou začnou dávat smysl).

V každý okamžik by aspoň jedna z ponorek Tridentu měla být na misi v hlubinách oceánu, daleko od svého skotského domovského přístavu. A na palubě každé z nich je v trezoru uchovaný letter of last resort (dopis poslední záchrany/možnosti).

Nachází se v něm instrukce pro případ, že by Británie podlehla devastujícímu útoku. Nikdo přesně neví, co v něm stojí. Když král jmenuje nového premiéra, dopis od toho předchozího je bez otevření zničen. Má se ale za to, že premiér má v podstatě čtyři možnosti:

  1. Nařídit protiúder
  2. Nedělat nic
  3. Nechat to na veliteli
  4. Nařídit veliteli, aby kontaktoval nějakého spojence, a stal se součástí jeho flotily

Velitel ponorky nemůže tenhle dopis otevřít jen tak z rozmaru. Je k tomu přesně daný postup — pokud nějakou dobou nemůže navázat kontakt s velitelstvím, musí udělat několik věcí, aby si ověřil, že Británie byla zničena. Jednou z nich prý je i ověření, jestli BBC Radio 4 pořád vysílá.

Musím se přiznat, že letters of last resort mi přijdou naprosto fascinující — to drama, ta zvláštní typicky britská kombinace supermoderních jaderných zbraní a ručně psaných dopisů z Downing Street… ale zároveň tiše doufám, že mají v BBC Radio 4 opravdu spolehlivé záložní vysílače.

Jestli byste se chtěli o ponorkách Tridentu dozvědět víc, moc doporučuju tenhle třičtvrtěhodinový dokument na YouTube.

⌨️ Vícejazyčná klávesnice v iOS 18

Jestli taky na svém iPhonu často píšete víc než v jednom jazyce, mám pro vás super zprávu — v iOS 18 budeme mít přistup k vícejazyčným klávesnicím! Takže už žádné přepínání mezi různými klávesnicemi podle toho, komu zrovna píšeme.

Tohle je něco, co na Androidu bez problémů funguje snad 10 let & musím se přiznat, že mi to od mého zjablíčkovatění hrozně chybělo, takže jupííjéj! 🥳 Víc si můžete přečíst v tomhle článku na webu TechCrunch.

🤓 Shrnutí

To je pro dnešek všechno. Mějte se krásně & příští týden už se moc těším na přečtenou!

Tom

P.S. AI won’t take my job

Líbil se vám Anglofil?

Tak to byste ho měli začít odebírat! 🙂 Každé pondělí v šest ráno vám pošlu kupu zajímavostí o angličtině a Británii: