What a week! Británie se po nás opičila a taky tam pořádně fouká, královna má covida (naštěstí zatím jen mírného) & já vám píšu sedě na krabici, protože se příští týden budu stěhovat.

Bohužel to znamená, že si Anglofil dá asi dva týdny pauzu, abych měl čas všechno vybalit, zprovoznit internet & najít nejlepší zdroj černého čaje. Jestli si čekání na příští číslo chcete zkrátit, můžete kouknout do archivu nebo mě začíst sledovat na Twitteru — po pořádně dlouhé pauze jsem se vrátil & tweetuju svou klasickou směsici anglofilních zajímavostí a ne-tak-úplně-vtipných vtipů.

Anyway, dnešní číslo vznikalo ve ztížených podmínkách, tak prosím omluvte případné překlepy (je moc fajn pocit, že to tentokrát mám na co svést 😇).

Onward!

I.

Jedno z mých guilty pleasures 📕 je sledování youtuberů, kteří prozkoumávají opuštěné budovy. A můj nejnovější objev v téhle kategorii vážně stojí za to: kanál se jmenuje The Ghost Trail Series a jeho autoři pochází z Británie, takže se většina jejich dobrodružství odehrává v Anglii a ve Walesu.

Za shlédnutí stojí všechna videa, určitě si ale nenechte ujít aspoň tahle:

• Díky The Abandoned Cottage Being Swallowed by Nature jsem tenhle kanál objevil. Vydávají se v něm do opuštěného domu in the middle of nowhere 📕, ve kterém před mnoha lety žila jedna samotářská vášnivá čtenářka.
• V tomhle videu zase prozkoumávají viktoriánskou Fort Gilkicker v Hampshiru. Tahle pevnost je jedna z mnoha z tzv. “Palmerston forts”, které v Británii vznikly v polovině 19. století v rámci opevňování země před případnou invazí. Víc najdete na Wikipedii.
• A v tomhle videu se zase můžete podívat do venkovského sídla ze 17. století, které bylo opuštěno teprve před několika lety, když zemřeli poslední majitelé. Moc zajímavé snoubení historie a současnosti included.

II.

Rány z velké války o to, jak v angličtině vyslovovat GIF (já jsem tým /ɡɪf/, BTW) se ještě nezhojily a už se schyluje k dalšímu velkému konfliktu. A tentokrát jsou na vině eneftéčka, neboli NFTs 1️⃣.

Chvíli to vypadalo, že to budeme všichni vyslovovat pěkně písmeno po písmenu — /ˌen.efˈtiː/. Redaktoři amerického portálu The Verge se ale rozhodli, že to teda ani náhodou & spustili kampaň s cílem prosadit jako ustálenou výslovnost /neft/.

I když to může znít jako úplná volovina (a upřímně, ten článek je podle mě myšlen vážně přinejlepším jen napůl), určitá method to their madness 📕 tu je: NFT je kratičké slovo, vyslovuje se ale jako tři různé slabiky, což je docela neúsporné. Zkrátit ho na jedinou slabiku by tak mohlo leckomu ušetřit dost času.

S podobným problémem se v angličtině potýká klasické WWW na začátku webových stránek. A nebojte, i na to redaktoři z The Verge mysleli. Jen tady jim už nejspíš ujel vlak: eneftéčka jsou dost nová na to, aby se ještě dalo hnout s jejich výslovností. U fráze, kterou lidi používají už několik dekád, je to ale nejspíš bez šance.

1️⃣ Jestli nevíte, co jsou to NFTs, tak vám hrozně moc závidím. Užívejte si ten pocit a rozhodně neklikejte na tenhle odkaz.

III.

A blbinka na konec: jedna z nejbritštějších věcí, na které jsem v poslední době narazil, jsou postbox hats. Jsou to pletené či háčkované kryty na horní část takových těch typických červených schránek na dopisy.

I když to nevypadá na úplnou novinku, poslední dobou se s nimi roztrhl pytel. Jeden hezký příklad z Devonu najdete tady, někteří autoři se ale pouštějí i do podstatně ambicióznějších projektů.

Je to příklad yarn bombingu — formy pouličního umění, které je trochu podobné graffiti, ale je většinou podstatně roztomilejší & má mnohem méně trvalé následky.

—

To je pro dnešek všechno. Mějte se moc hezky & jestli mě nezavalí krabice plné knížek, za pár týdnů se budu těšit na přečtenou! 🙂

Tom

P.S. change the subject