Jestli vám části dnešního čísla budou povědomé, máte výbornou paměť. Pro většinou kousků jsem totiž sáhl do hlubin anglofilního archivu. Ale nebojte, the event of the week samozřejmě nevynecháme.

I.

Forth Bridge is down.

Jak ví každý, kdo se díval na poslední sérii The Crown, úmrtím významných členů britské královské rodiny se dávají krycí jména podle různých mostů. V pátek ráno se spustila akce s označením Forth Bridge. Vévodovi z Edinburghu by v červnu bylo rovných 100 let.

Jestli se vám zatím podařilo utéct před závalem předpřipravených vzpomínkových článků, zkuste tenhle na The Conversation (⭐ zhruba 1000 slov na úrovni C1). Moc hezká je taky tahle galerie na webu BBC.

O Forth Bridge se v některých kruzích mluví jako o takové generálce na London Bridge, což bude (doufejme, že až za hodně dlouho) the death in the family. Už před časem jsem psal o tomhle skvělém long-readu v Guardianu (je k dispozici i v audio verzi), který se přípravám na přesun koruny z jedné hlavy na druhou věnuje:

• Až královna zemře, její osobní tajemník zavolá do Čísla 10 a pronese „London Bridge is down“ (můj vnitřní cynik se nemůže zbavit dojmu, že autoři těchhle plánů si dávají hodně záležet, aby působily správně dramaticky, až je jednou někdo bude chtít zfilmovat), což spustí celou plejádu věcí — od faktu, že si hlasatelé BBC nasadí černou kravatu, kterou přesně za tímhle účel mají vždy připravenou, až po přípravy pohřbu.
• BBC má pro tyhle případy speciální radio alert transmission system (RATS), který má za úkol informovat všechny redakce o tom, co se stalo, i kdyby internet & spol. přestaly fungovat. Podle článku mu někteří zaměstnanci přezdívají „royal is about to snuff it“. Snuff it je britský idiom, který znamená natáhnout bačkory. Stejný význam má i kick the bucket — odtud pochází ty slavné bucket listy (seznamy věcí, které člověk chce udělat, než natáhne bačkory).

II.

Písničce, kterou nemůžete dostat z hlavy, se v angličtině říká earworm. Podle mě by měl existovat i factworm nebo thoughtworm pro věci, nad kterými nemůžete přestat přemýšlet. Pro mě je to třeba fakt, že drtivá většina lidí má statisticky nadprůměrné množství rukou.

Je to kvůli tomu, že prakticky nikdo se nenarodí tříčivíceruký, zatímco lidí, kteří o jednu či obě ruce v průběhu života přijdou, je sice málo, ale ne nula. A tak má člověk průměrně 1,9998 rukou.

Tohohle factworma mi do hlavy nasadil YouTube kanál Economics Explained, který můžu vřele doporučit všem, protože:

1. se dozvíte spoustu zajímavostí o ekonomii – od toho, jestli je příjmová nerovnost opravdu problém až po to, proč někdo dá půl miliardy dolarů za obraz
2. můžete pracovat na své schopnosti porozumět australské angličtině (fakt, že jsem si první dvě videa myslel, že za kanálem stojí Němec, jsem se rozhodl přisuzovat své neschopnosti rozlišovat nebritské přízvuky, ne tomu, že mám v hlavě stereotyp „je to o byznysu = mluví Němec“)

A když už jsme u těch červů: knihomolům se v angličtině říká bookworms.

III.

Když jsem před časem narazil na tuhle diskusi na redditu, z naprostého nadšení jsem rychle přešel do zoufalství – větu „Tohle by byl super článek do Anglofila!“ jsem si totiž při jejím čtením řekl nejdřív jednou, pak dvakrát, pak desetkrát… you get the picture (určitě mi rozumíte).

A tak mě napadlo, že by vůbec nebylo od věci rozebrat si všechny ty zajímavosti pěkně v jednom článku.

Celá diskuze je věnovaná pet peeves – úplným maličkostem, které ale člověku dokážou pořádně nadzvednout mandle. Odstartovala ji otázka „What is the pettiest, silliest, most meaningless hill you are willing to die on?“:

• když je něco petty, je to malicherné, bezvýznamné, nestojí to za řeč. Autor otázky se vlastně trochu opakuje, protože podobně se v tomhle kontextu dá vnímat i slovo silly (hloupoučké, pošetilé) a meaningless (nesmyslné, bezvýznamné)
• hill you are willing to die on je nějaký názor/postoj, který jste ochotní obhajovat až do roztrhání těla
• a jestli will poznáváte jenom z vyjadřování budoucnosti: willing je přídavné jméno a fráze be willing to do something se v angličtině používá ve smyslu být ochotný něco udělat:
  • Is your Majesty willing to take the Oath? (Je Vaše Veličenstvo ochotné složit přísahu? – Na to se v Británii ptají panovníků při korunovaci, kdyby si to náhodou rozmysleli.)
  • He was willing to help us with this project. (Byl ochotný pomoci nám s tímto projektem.)
• Kromě přídavného jména willing má angličtina i příslovce willingly, které se používá ve významu ochotně/dobrovolně:
  • I willingly babysit for my neighbour. (Dobrovolně hlídám děti svému sousedovi.)

Ale teď k samotnému obsahu. Kromě evergreenů jako poslouchání hudby z repráčků telefonů na veřejnosti a žvýkání s otevřenou pusou lidem vadí spousta jazykových „nešvarů“. Tady je pár mých favoritů:

• Rozdíl mezi every day a everyday. Every day se používá ve smyslu každý den (I babysit for my neighbour every day.), everyday zase znamená všední/každodenní: This book is about everyday lives of poor people. (Tato kniha je o všedních životech chudých lidí.)
• I could(n’t) care less. Když chcete v angličtině říct, že je vám něco úplně ukradené, můžete použít frázi I couldn’t care less (doslova: nemohlo by mi na tom záležet méně). Kromě toho se ale (hlavně v americké angličtině) ve stejném významu používá i I could care less, což by teoreticky mělo znamenat opak. Před časem jsem tenhle jev zmínil na Twitteru a… řekněme, že na něj lidé mají docela silné názory. Nejsou sami, minimálně 3,6 tisícům uživatelů na redditu to leze na nervy taky.
• A ještě jeden rozdíl, tentokrát mezi affect a effect. O něm jsem se rozepsal v patnáctém Anglofilovi (mnemotechnická pomůcka pro lepší zapamatování included), ale jestli vám stačí zkrácená verze: affect je sloveso (Poverty affects many people. – Chudoba postihuje mnoho lidí.), effect je podstatné jméno (Parents worry about the effect of music on their children’s behaviour. – Rodičům dělá starost vliv hudby na chování jejich dětí.)

To je pro dnešek všechno. Příští týden vychází Anglofil 100, do kterého chystám pár novinek — I heard you loud and clear: šedivé odkazy v newsletteru nechcete. 😅

V pondělí zase na přečtenou!

Tom

P.S. learning by doing